Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšechny ohně pálí, maličký...
26. 01. 2003
2
0
846
Autor
Kvjetinka
Všechny ohně pálí, maličký
řekla a podala mu ruku.
Okamžik tam stáli, kratičký
bez jediného patrného zvuku.
Plamen svíce sfoukla, s něžností
z tváře mu setřela slzy,
duch chvíle zavoněl svátostí
tváře se že je moc brzy.
Ruka mu zvadla, bezvládná,
čas kolem se příšerně rozchechtal,
tíže jí přepadla záhadná
- on jí přec v náruči navždy spal.
řekla a podala mu ruku.
Okamžik tam stáli, kratičký
bez jediného patrného zvuku.
Plamen svíce sfoukla, s něžností
z tváře mu setřela slzy,
duch chvíle zavoněl svátostí
tváře se že je moc brzy.
Ruka mu zvadla, bezvládná,
čas kolem se příšerně rozchechtal,
tíže jí přepadla záhadná
- on jí přec v náruči navždy spal.
ten začátek je nejlepší, ta první věta, zbytek je taé pěkný, ale takový, příjde mi donucený..ta první věta je spontání..zní to tak..
"všechny ohně pálí, maličký, řekla a podala mu ruku.."
tím by mohla začínat i povídka, píseň příběh...nebo by to tím mohlo i končit..to je nádherná věta..moc se mi líbí..
ale i ty ostatní jsou pěkné, znějí upřímě..jen mi tolik nesedí..