CHVÁLA NEPŘÁTEL

         CHVÁLA   NEPŘÁTEL

Kdyby nesvítilo slunce,

nerozkvetly by jásavé kopretiny.

Ani šarlatově vážné smolničky.

Mateřídouška. Vřes. Nevoněl by jasmín

Básníci by ztratili zdroj inspirace.

Kdyby nepršelo,

vyschly by stružky, rybníky a řeky.

Neklesala by mlha nad ránem,

jež s mrazením vlézá za nehty a zebe.

A mrtvý praskot suchých pahýlů hájů ?

Kam by pak bloudili básníci s milenkami ?

Kdyby se nestřídala roční období,

nemohla by semena klíčit,

růst, zrát a usychat.

Nic by se neměnilo.

To by byla nuda !

Co je ta trocha štiplavého mrazu

proti nekonečné jarní naději ?

Kdyby nebyly bouřky,

nemohl by zase problesknout

paprsek jasný, hřejivý a klidný

vysvítající odcházejícími mračny.

Jak bychom potom věděli, co je strach ?

Kdyby se nedělaly voloviny,

jak bychom si vážili toho, co je dobré ?

Kdyby se netvořily nezákonnosti,

jak bychom si dokázali vážit ochrany zákona ?

Kdyby se člověk nemusel potýkat

s hloupou mocí,

jak by si bystřil duch a otužoval tělo ?

Kdyby vše plynulo hladce a bez závad,

jak bychom potom mohli bojovat

za lepší a šťastnější zítřky ?

Básníci by neměli o čem psát !

I řekl filozof:

„ Všechno živé v přírodě má své nepřátele.

   Nedokonalí odpadnou.

   Kdo přežívá, dokazuje své právo

   na život. „

-         - - - - - - - - - 

-  A co když přežívá hloupost ?

-  Pak je špatně nastaveno

   vymezení pojmu hlouposti.

      - - - - - - - - - - - - -

-  Opravdu to nemůže být lépe zařízeno ?

-  Asi ne, protože syntéza věcí sestává

   z  kladů i záporů

   všudypřítomných rozporů.

   A život je věda,

   jak z těch rozporů

   udělat syntézu,

   která snese

   další život.

__________O__________