Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePOHÁDKA O JZD BUČINA - PŘEDNÍM OCHRÁNCI PŘÍRODY
Autor
kastelán_50
Jarda Kastelán:
POHÁDKA O JZD BUČINA–PŘEDNÍM OCHRÁNCI PŘÍRODY.
Psáno 1976
Agronom Koumáček hloubal toho pošmourného zimního podvečera nad výrobně finančním plánem pro nastávající rok. Ještě by tam byly třeba zahrnout rekultivace ! To byl pro družstvo každoročně dobrý „ džob „. Jenže, co už zrekultivovat ? Všude se táhnou nedozírné lány polí, úvozy jsou zavezeny, meze strženy, stromořadí vytrháno.
Atta krajta ! Tuhle za Bučinami, vprostřed polí, tam stojí osamělý jeřáb ! Cesty se tu dělí, až k rozcestí se neorá a strom je dosud bez úhony. Zatím. Neboť agronom Koumáček vidí pole pěkně zpracované a přiorané až k cestě, a žádný strom už nepřekáží v přehledu nad celým katastrem. „ Divný, jak jsme si ho mohli dřív nevšimnout ? „ brumlá spokojen svým objevem. „Vždyť tam venkoncem překáží ! Když sem v srpnu jede kombajn sekat pole, dyť se mu vo metr musí uhnout z cesty, aby moh´ project ! „
Jeden strom – no, to je málo. Ještě by bylo třeba nějaké křoví. Bez trhání křoví nejsou správné rekultivace. Na jeho likvidaci se snadněji naženou kubíky výkonů. Víc než na stromech. Kubíky křovin jsou prakticky nekontrolovatelné, stromy jsou na kusy, tam je to horší. Tedy, pravda, jak se neoře, uchytilo se kolem jeřábu cosi jako roští, šípek či trnky. Je tam toho braku tak – kolem pěti kubíků.
Agronom Koumáček zvedl telefon a zavolal si agrotechnického referenta na okresní zemědělské správě.
„ Haló , starouši….. Tak už máme plán rekultivací ! Kolik dáte ? …. Co, že toho křoví musí být víc, pět metrů je na povolení akce málo ? No, když se to vezme se všemi konečky větví a s výhonky, dejme tomu, že to ještě trochu doroste….. no, 50 kubíků by to mohlo dát, možná víc…. Co, projekt ? Jo, předložíme včas, jako obvykle, i žádost o subvenci…. „
Pozván byl tedy projektant a uloženo mu, aby do plánu zamontoval alespoň 50m křovin. Když byl jako obvykle řádně pohoštěn a dopován aperitovými vzpružidly, zaslzely mu oči dojetím nad tak vlídným přijetím a on z vděčnosti do rozpočtu nákladů na likvidaci zeleně namaloval 500m3 křovin. Neboť věděl, co se po něm žádá a rekultivační projekty nesestavoval poprvé. Konec konců, i projektant si na sebe chce vydělat a družstvo na tom pranic neškoduje.Vždyť většinu toho bude hradit státní subvence na zůrodnění půdy.
Jenže ouvej. Schvalující státní konzervátor přírody totiž ve svém vyjádření k projektu napsal : „ Křoví se povoluje vykácet. Soliterně rostoucí jeřáb v areálu polí nutno ponechat. „
Takže ten strom už tam nestojí. Termínu „ v areálu polí „ v tisícihektarovém podniku se zalekne i případná revize ochrany přírody, i kdyby nějaké vůbec chodily. – Provedeno, vykonáno. Koumáček je načisto spokojen. Hony sceleny, cesty zrušeny – když je třeba, vyjedou traktory cestu středem pole libovolným směrem a dokonce nejkratším, což v dobách stabilních cest možné nebylo. A žádná zeleň už nebrání zvyšování výnosů. A že se lidi nedostanou do přírody. Dyť tam nemaj co dělat, darmo by tam vizitýrovali nebo kradli, ať sou rádi, že můžou sedět doma na zadku u televize, tam už se dovědí, co potřebujou a co je vhodný, aby věděli !
Podobně je tomu i v družstvech sousedních.
Než se stačilo všechno pořádně sklidit, sešel se s rokem rok.
Agronom Koumáček opět sestavuje výrobní plán. I volá agrotechnického referenta na okresní zemědělské správě :
„ Tak co, starouši, na co letos budou subvence ……. ? Co, že jsou stížnosti, že je příroda bez křoví a stromů ? ….. Ať si dou ta pole obdělávat, ty chytráci ! Já bych je hnal rozporkou, dělat nám v honech meze a remízky ! Jak bychom pak plnili náročné úkoly plánu ! Jak bychom zvyšovali výnosy ! Každý metr půdy je třeba obdělat ! …. Jo, že platí vyhláška číslo 89/1965, paragraf 4, že rekultivacemi nemá být narušen vzhled krajiny ….. Já bych jim dal paragrafy…. ! Jen ať si zvykají, jinak to nejde !….. Jo že když papaláši jedou na hon a nejsou tam zajíci, a pernatá a srstnatá…. Jo to bych chápal spíš,…. No tak ať si jezděj na Orlík, to nemusej k nám…. Cože ? Vyhlášená celostátní akce, zakládání krajinotvorné zeleně v polích? A kdo to bude platit, my na to nemáme ! – Jo že na to budou subvence jako na rekultivace ? …. No, něco vymyslíme ! Ano, ano, pamatuj na nás …. Jasně, projekt dodáme v termínu …. Jestli máme místo ? Jasně ! – Třeba co byl ten jeřáb, tam uděláme remízek přímo vzorový ! Je to mezi cestama, stejně se ten cíp klukům blbě vorá, tam to překážet nebude ! „
I pozván byl projektant, by za obvyklý honorář vypracoval projekt s názvem : „ Výsadba jeřábů a remízků na rozcestí. „ . Jeřábů naplánováno vysázet dokonce pět, a křovin a remízků 500 kubíků, tolik se toho tam na tu malou plochu dle někdejšího projektu přece už vešlo …! ….Ať je to remízek, že se na něj budou jezdit dívat okresní delegace ! Ať je vidět že JZD BUČINA se jako jedno z prvních přihlásilo do akce „ ZELENOU PŘÍRODĚ ! „
A než se rok s rokem sešel, už se zase cíp pole neoře. Vprostřed se tyčí kmínek mladého jeřábu ( o těch ostatních se případné revizi řekne, že uschly, zašly na postřik či je sežrali zajíci, škoda peněz ze subvence na větší nákupy, však se zeleň časem pomnoží sama ), a vůkol sem tam náznak vysazené křoviny. Jestli to nějaký čas takhle vydrží, bude to jednou, v další generaci, remízek opravdu vzorový.
Nebo aspoň takový, jako byl ještě před dvěma lety.
Agronom Koumáček pochvalně rozboruje čistý zisk z poskytnuté subvence a znovu vyhlíží nové plánovací období…….
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Mravní ponaučení:
Dělej, co zrovna vynáší. Příroda je mocná čarodějka, a vona už si sama nějak pomůže.
__________O___________