Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNA ROVINU
04. 02. 2003
1
0
760
Autor
Lihomerka
Nebudu jen přítelkyně,
slabé kafe nesnídám.
Pavouk Amor spřádá sítě,
lásko překvapená.
V noci jsem enou Tvých snů,
ve dne Tě hledám po stopách.
Listí se snáí ze stromů,
někdy bych od toho utekla.
Sám teď se zdráhá,
sám teď zatím váhá,
sám teď síly sbírá,
sám teď prstem svírá,
střípky naděje.
Znám Tě n-tý týden,
n-tý pátek nejdu spát.
z očí, z mysli sejde kadý,
jen Ty ne.
Jenom Tvoje srdce kývá,
hlava moná říká ne.
Takhle dál to nejde,
jsem toti zakousnutá do Tebe.
Vieš, že niekedy chcem /teda nie niekedy, ale stále.../, aby mi dievča napísalo takúto báseň??? Je krásná a ja mám pocit, že si bola, alebo si zamilovaná a voláš si toho chlapca k sebe....Posledný riadok je úžasný, dává toho myslím veľa a báseň celková má prosebnú atmosféru....Myslím, že je to iste na tip...Hermann