Kočka a myš

Ves kutečnosti mi kritici nevadí, aspoň se mám s kým pohádat a zůstávám tak ve střehu.

Rebecca: Vlčici samotářku neulovíš do žádného klubu ani nemůže žádný klub sama založit. Já si s kritiky už nějak poradím. Jsou pro mne milým osvěžením a zároveň mne varují, abych neusnula na vavřínech.

Možná mi bylo duševně třináct, když jsem psala tuto báseň. Dnes už nejsem duševní dítě, přesto si myslím, že tohle je jedna z nejkrásnějších mých básní. Nevadí, před kritiky možná tahla báseň neobstojí, ale své věrné čtenáře si určitě najde a i kdyby ne žádné nové, tak už dávno má dva oddané čtenáře (nepočítám v to sebe, já jsem ta třetí).

Díky, to člověka potěší. Čtenáři jsou tu vítáni. Jen občas trochu odháním nenechavé kritiky.

Rebecco, podceňuješ mne. Nehledě na to, že básníkem jsem byla dříve než prozaikem. Možná mé rozpětí pochopíš, až si pročteš celé mé dílo. Většinou mne pak mí čtenáři celistvě pochopí.

líbí se mi nejvíc ta první sloka....