Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHrobka
09. 02. 2003
9
0
4060
Autor
Notreal
Černá, jak díra v lebce
v chladu mrtvých úst
V mlhách ponořená srdcem
odhalená touhami
ve smrti stínu
odvádí
osamělé poutníky
S nocí otvírá se hvězdám
v dlaních kapky krve
Prachem zašedlá
dětem neznámá
hlína plná kostí
hmyzu, masa
Opatruje naše těla
schovává je před životem
cítí naši duši
chladí naše srdce
oplakává krví
naše marné životy...
opravdu neznám černější, než díru v lebce a chladnější, než mrtvá ústa. To se ti opravdu zase povedlo, další super dílko. Neuvěřitelně vystihuješ absolutní pocity! Takový slova baštím T
Vampirezza
17. 02. 2003
Cítim zemitou vůni :o)))
Brr..tu jsem taky cítila, když jsem na letní chajdě vypadla z okna do zahrady a pěkně si namlátila čumec :o)
Prostě morbidita :o)
***
Voda - jen šplhej :o))))))
Čarodějko - Cítím....se dobře všude, kde je stín...
Quinn - co je na tom morbidního?! :-)
ČarodějkaW
12. 02. 2003
Hezký, šéfe! (šplhám.. :-) Dala bych tě do klubu, kdyby ses tam už nezařadil sám.. Miluju optimismus.. jo jo.. tip
Notriiiiiii supr halvně ty první tři sloky(odstavce,no prostě víš co myslim:o)ty jsou moc ....líbíííííí*!
Shadow : :o))) věnečky já rád :-)
Hauskýnko :-) : děkuji - já jsem rád, že děláš v češtině pokroky :-))))