Panence na hraní

Věnováno liberecké autorce sbírky básní pro děti \"Báseň roste s dítětem\".

 

 

 

                 Panence na hraní

 

 

Panenko na hraní,

 ustýláš ke spaní

 dávnému století.

Jsme jako zakletí,

do smutku schovaní,

 bolestí zabraní,

 

 

ztrácíme pokoru,

spěcháme nahoru,

 ztrácíme pokání,

své vlastní poslání,

rveme se životem

a někde za plotem

prosvítá svítání.

 

 

Panenko na hraní,

 ožíváš pomalu,

 máš duši z korálu,

slyšíš to vyznání,

 barevné cinkání?

 To je verš pohádek,

 vrací tě nazpátek,

 

 

Panenko na hraní,

 procitáš k svítání.

---