Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUvadání duše
12. 02. 2003
7
0
1835
Autor
Perdita
Za hradbou mé mysli
paprsek Světla svítí
skrze myšlenky,
černé jak zvadlé kvítí
Shnilé listy neúprosně tlejí,
žíly chtějí čerstvou krev
hlasy Démonů se tiše smějí
a těla visí na stromech
všímám si že v dílech máš hodně temného... je to pěkný, ale všeho moc škodí.
To Slunéčko: prosím o povšimnutí, že jsem nepoužil žádných hodnotících subjektivních výrazů kalibru "...velikášsky patetické...", jako "katugiro" v případě básně "Lihomerky". Nekritizuji fakt negativní kritiky, jenom její nekonstruktivní a neomalené podání. Dělají - li dva totéž, není to vždy totéž.
nevím... nevím.... silné výrazy nedělají ještě silnou báseň ...
kvítí - svítí ... tlející listí .... smějící se démoni ....
... o tom píše i řada ostatních ... :c) - to jen, že stojíš o hlubší ...
To Dech: A tady se ty vciťuješ??? Bolest, která klobe na vrata duše, si žádá někdy vyjádření sentimentálního, někdy syrového, hrubého, možná někdy i vulgárního....
kam asi duse miri,kdyz vzdava svuj boj?
zůstane treba
barevnym listem
az setrese stromy ?
Krasny Tip venuji a zkousim malovat barevnou smrt, co kdyz takova...bude vic vítaná..??:-))
Za hradbou mé mysli
paprsek Světla svítí
to každopádně :o)) jenom mu dej šanci..
Je to plné rozporů, ale právě tím je to zajímavé. Druhá sloka zní trošku dekadentně. No, dobrá.*