Strach

Bojím se zalít kytku vodou, aby se neutopila.

Bojím se zatlouci hřebíček, aby se neohnul.

Bojím se došlápnout na nohu, aby se nezlomila.

Bojím se uchopit vajíčko, abych ho nerozmáčkl.

Bojím se jíst, abych se nezadávil.

Bojím se spát, abych nezaspal.

Bojím se milovat, abych neublížil.

Přesto jsem však kytku zalil a ona neuvadla.

Přesto jsem však zatloukl hřebíček a neohnul se.

Přesto jsem však došlápl a dělám další kroky.

Přesto jsem však vajíčko uchoval na pozdější omeletu.

Přesto jsem se však nasytil a je mi hej.

Přesto jsem však usnul a včas se probudil.

Přesto jsem však miloval a uvadám, ohýbám se, lámu se, jsem rozmáčknutý, dávím se, zaspávám, ubližuji.

Přesto však budu milovat dál, protože ta cesta od srdce k mysli a zpět nikdy nezaroste trním.

Alespoň dokud budu mít kosu a srp.

(a pilku)