POLOPATETICKÁ

Jiří Kain

Včera poprvé jsem se podíval do očí mrtvého muže

nebe bylo rudé

a trochu pršelo

a trochu svítilo..

Ten zážitek,

jako když vám ruku přejede tramvaj,

tak neobvyklé..hmm..

Já myslel, že tak úpěnlivě pohledem prosí mě o slitování

o dar

o lásku

o cigaretu

o odpuštění

A on jen zemřel mi?

Trochu směšná v raním shonu

trochu směšné, že jen já si všiml,

trochu směšné, že při tom na mě se díval.

Jistá dáma v bleděmodrém nechápajíc odkašlala

aby zakryla svou nervozitu?

Co když ji to třeba potká také?!?

Jistý muž v bleděčerveném naštvaně zamručel

cosi o žebrácích

A polopatetická nálada šedého rána

se rozplývá s odjezdem pohřebního vozu...