Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet pro nepoučitelnou
24. 02. 2003
12
0
2016
Autor
zolli
Uvadl závoj nevěsty,
nic dobrého to nevěstí.
V bílé se náhle rozstonal,
to že mu život jenom lhal.
Uvadly růže svatební,
rozemnuté na roky, dni.
Strach bolesti šat zapínal.
Sen - gondoliér dozpíval.
Pohoupá osud sudička.
Láska, nevěstka vějička,
vějířem očí sklapne past.
Šálek svým ouškem dá se zmást
a šálen šálem poety
rozepne šat, jak před lety.
*****líbí se mi. Tohle je elegantní věcička, tyhle sonety, a když se navíc umí**** :-))
Proč je ti smutno, dyk to má optimistický závěr? Mnohem chlácholivější, než život nám píše...
já si jen típnu,
moc se mi to líbilo
a moc by se mi líbilo být chycen pastí mazanou
Max Fucktorem