Diskuze klubu: Jemnotřpyt

No, to já nevím, co s tím. To si asi na to musíš přijít nějak sám, jako já jsem si přišla. Nějak to prostě bylo (a je) pořád ve mně. Už od mala toužím po tom, abych uměla (a vysoko) létat, tak se to asi nějak v těch snech odráží. Zkus to třeba jako já zezačátku, když mi nešlo vzlétnout od země - vylez na něco vysokého, a z toho místa zkus vzlétnout - snaž se zuby nehty, a třeba ti to půjde. Ovšem většinou se mi stalo, že když jsem se ve snu o něco velmi usilovně snažila, tak tím víc to nešlo. Zřejmě to tedy asi musí být uvolněné - prostě žádná křeč, musí ti to vycházet z nitra. Ale to fakt nejde radit, co máš dělat, protože sny jsou především odrazem duše, podvědomí, myšlenek a (i dávno) prožitých zážitků. Já mívám kolikrát tak bláznivé sny, že nad tím sama kroutím hlavou, a zřejmě jen málokdo by mi je věřil. A většinou za to prostě nemůžu, co se v tom snu děje a co dělám - nejde to nijak ovlivnit. A pokud máš ty nějakou radu, jak by ses mohl vyskytnout v mém snu, ráda se s tebou proletím, at' taky víš, jak úžasné to je. Třeba tě někdy zachráním před nějakým nebezpečím - to mi pak, doufám, poděkuješ! ;-)) Jo, a prosím tě, když mi tu necháváš vzkaz, dej mi avízo. Já jsem vůbec nevěděla, žes mi odpovídal. Jenom jsem se sem mrkla a hele - mám tu vzkaz. Členové klubu to avízo dostávají automaticky, takže zřejmě ti to asi nedošlo, ale nic se neděje. Tak zatím, a třeba někdy ve snu... ;-D

uplne me to probudilo :o))) musis me nekdy do toho svyho litaciho snu vzit. takhle dobre mi to jeste nejde :) ja kdyz vzlitnu od zeme, tak je plachtim nizko nad zemi a nemuzu se vznest vys. :o))) mohla bys mi poradit co udelas abys stoupala?

Zdravíčko! Tak jsem nááhodou narazila na váš klub a pročetla si vaši diskuzi, a musím uznat, že je to skutečně velmi zajímavé, o čem tady píšete, a jelikož mívám taky létací sny, tak jsem se rozhodla přispět i já svou troškou do mlýna (jestli to teda nevadí). Tak tedy: Létací sny mívám hodně často, a to už od dětství (tak od asi 8 - 9 let). Létám většinou hóódně vysoko, nad krajinou či městem (často ani nevím, kde to je), a pod sebou vidím ty stromy, domy, pole, louky, vodstvo,... a je to fakt nádherný pocit, který se nedá popsat - musí se to prostě zažít. A já to prožívám jako by to bylo doopravdy. Nejlepší je, když si uvědomím, že je to sen, protože to si pak dělám co chci - skočím si z okna, jelikož vím, že se nemůžu zabít, apod. Nejdřív, když se mi tyto sny začaly zdávat, jsem musela vylézt na něco vysokého, abych mohla vzlétnout (dům, strom, sloup,...), od země jsem nikdy, ale prostě nikdy vzlétnout nemohla - prostě to nešlo. Postupem času to ale pomalu začínalo jít a ted' už to pro mě není žádný problém - běžně vzlétávám od země. A taky se létáním zachraňuju z nebezpečí. Někdo (nebo něco) mě pronásleduje, tak prostě vzlétnu - a uletím. Vím, že za mnou nemůže, protože lítat prostě neumí. I když - párkrát se mi už stalo, že ten dotyčný (např. vrahoun) letěl za mnou, ale to už se většinou probudím, nebo je střih a jiný sen. Poslední dobou létáním zachraňuju létáním nejen sebe, ale i mé blízké, nebo i úplně cizí lidi. Prostě se chytneme za ruce (utvoříme řetěz), já musím být na kraji, abych mohla řídit let, a společně všichni vzlétneme (někdy to jde dobře, někdy hůř), a odletíme někam do bezpečí. No a mohla bych pokračovat, a pokračovat, protože těch létacích snů a zážitků je bezpočetně, ale to bych tu asi zatvrdla a navíc vás moje kecy nejspíš nudí, takže už to ukončím. Každopádně těm, co si to přečetli, děkuji za pozornost a pokud vás to prudilo, tak se omlouvám. Přeju krásné (nejen létací) sny. Kris ;-D

Tak jestli smím, tak se vmísím do toho dialogu, protože mě to vážně zaujalo. Asi vím Seeku, co myslíš tím, když říkáš, že ve snu řešíme nějaké věci, a podnikáme kroky, které se nám v té chvíli zdají naprosto logické, ale když se probudím nechápu, jak něco takového mohl můj mozek vůbec vyprodukovat a ještě to pokládat za logické. Zdá se jakoby ve snu pracovala zcela jiná část mozku, kterou ve dne potlačujeme, ale vážně jsem nepochopila na jakých principech. Pamatuju si, že jsem byla ještě v polospánku a věděla jsem, že musím v 11 vstávat (spávám teď trochu dýl, no). Já jsem se rozespale podívala na hodinky, na kterých bylo osm a přetočila jsem si je na jedenáct, abych měla jistotu, že se vzbudím, když jsem se pak probrala podruhé zjistila jsem zděšeně, že už je 12 pryč. Naštěstí jsem si pak vzpomněla na ten svůj nápad. No ale tohle není úplně typický příklad, ve snu řeším třeba daleko nelogičtější věci. Taky mám věštecké sny a docela by mě zajímalo jestli se někomu z vás zdálo o nějaké osobě, která byla pro váš život důležítá a nějakým způsobem v něm dominovala, ještě předtím než jste se s tou osobou sktečně setkali. Mě se to toiž stalo.Nu zkrátka, naše představa času, asi nebude tak docela reálná a pokud naše podvědomí vidí budoucnost, pak musí být předem daná, anebo alespoň částečně. Prý se vytváří podle našeho dosavadního jednání a vlastností. Už teď máme někde přesně určeno, co se nám stane, ale nějakou zásadní změnou ve svém dosavadním životě, to vše můžeme změnit, nebo jsem taky četla, že pokud přestaneme žít minulostí, to co nás mělo potkat se zcela smaže a mi to neprožijeme. Jde prostě jen o změny v našem myšlení, v našich postojích a očekáváních. Člověka neustále překvapuje jaká se v myšlenkách nachází síla. Jo, Babetko, na výklad snů podle snářů taky nevěřím, asi proto, že se mi to nikdy nepotvrdilo. Každý má zkrátka ten svůj klíč na vyložení vého snu.

tak koukám že se tady usilovně pracuje (spí) :-) což je jen dobře, ale občas by to chtělo taky malé probuzení a podělení se s ostatními o své dojmy. víte například něco o tom, že sny se člověku zdají jen krátkou chvilku před probuzením, když pracuje mozek v nějakém vlnovém pásmu? a jak je to pak s vnímáním času, když za takovou chvilku můžete mít dojem že uběhl třeba celý snový den? záhadou pro mě je, když ve snech běží čas tak rychle, jak potom může někdo mluvit ze spaní, jako reakci na právě probíhající sen. ten sen potom musí běžet v našem čase. proč se sny zdají je podle mě dost zamotané :-) protože sny jsou různé. jednak je to zmatená kombinace předešlých zážitků, se známými tvářemi, to bych považoval za takovou psychickou očistu, která souvisí se spánkem. vyprázdnění krátkodobé paměti a zatřídění toho všeho do dlouhodobé. aby se člověk mohl ráno probudit se svěží myslí, schopnou pojmout nové zkušenosti. :-) pak jsou sny výpravné, dlouhé třeba i celé dny, nebo týdny...něco jako divadelní hra fantazie, která používá motivy vašich přání a obav. možná je to práce nějakého nadvědomí, které se takhle baví :-) a promítá si filmy na vnitřní stranu víček. no a do třetice, podle mě, sny nejdůležitější a to věštecké. jde vždy o nějakou situaci, která se nečekaným způsobem zakončí, nebo zůstane s otevřeným koncem. neodpovídá ničemu z našeho předešlého života, a nemá ani nijak zajímavý děj, až do chvíle, kdy se do podobné situace dostanete a na nšechno si vzpomenete. je to varování, nebo nějaké náhodné záblesky z budoucnosti? kdoví :-) svědčí ale o tom, že lidský mozek dokáže víc než se zdá :-) přeju všem krásné snění a speciálně babetce posílám jeden dlouhatananánský lítací sen :-)))

Seeku, tak doufám, že objevíš nějaké nové, zajímavé skutečnosti, které nám lidem pomohou trošku víc tenhle svět pochopit. Taky doufám, že to bude nějaký závratný objev, za který dostaneš Nobelovu cenu a já se pak budu chlubit, že tě znám. :-) Ale to se chlubím už teď. :-) A víš, že jsem teď už delší dobu "létací" sen neměla?? Docela mi chybí, byl to vždy skvělý zážitek... Mě se sny se špatným koncem moc nezdají, moje sny jsou většinou optimistické stejně jako já. :-) Ale pár by se jich určitě našlo... Ze základky mě pronásleduje moje učitelka tělocviku a matiky, byla to vážně příšerná ženská! Skvěle by se hodila do hororu, stačil by jeden záběr na ni a všichni by z kina utekli. :-) To je hezký, že si užíváš potkávání bývalých spolužáků, já když některé potkám v reálu, ani mě nepozdraví... Ale spátky ke snům - tak to by mě docela zajímal, ten tvůj vlastní, speciální výklad snů. :-) A proč myslíš, že se sny zdají?? Díky za ty obyčejný brambůrky. :-) No, česnekový taky docela můžu, takže až mi dojdou obyčejný, smím si nabídnout od tebe?? :-))

babetko, pro mě je to spíš důkaz, kolik toho o světě ještě nevíme :o) a je to pro mě jako fyzika výzva. joo, lítací sny jsem míval dříve taky. teď už néé. ani nevím proč. je to škoda, byla to nádhera. prostě se jen tak vrhnout před sebe a těsně nad zemí to vybrat, jako na rogalu. (i když jsem nikdy na rogalu nelítal :o) a pak takovým klouzavým letem dolítávat vždycky o kousek dál, to je zvláštní, že to máme podobné :-) jednou jsem letěl i sto metrů. teda snových :o))) poslední dobou se mi často zdají příběhy typu, že je svět, nebo naše země ovládnuta nějakými cizinci...bývají v různých snech různí...a já jsem členem nějakého odboje a snažíme se proti nim tajně podnikat nějaké akce. jindy se v podstatě snažíme jen přežít, protože po nás jdou a pronásledují všude možně. a vždy nás nakonec dostihnou. takových je většina. prostě útěk před neznámým zlem, které je mnohem mocnější a rychlejší a já hledám kličky jak uniknout, na chvíli se to třeba podaří, ale pak stejně neuniknu. :-) občas to jsou příběhy ze školních let, ať už ze základky, nebo z bývalé vysoké. je to zajímavé znova vidět své spolužáky, které jsem dlouhé roky neviděl :o) na ten klasický výklad snů co je ve snářích nevěřím. mám vlastní :-) ooookkkkkkk, když nechceš paprikový, nechej býýýt! :o))) obyčejných tu mám už jen pár. ale že jsi to ty... :o) nech si chutnat. já rád česnekový...

Mě se taky často stává, Seeku, že se mi něco zdá a za pár dní se to vážně stane! Z takových věšteckých snů mi běhá mráz po zádech... Je to prostě doklad, kolik toho o snech, nešem podvědomí a vůbec o mozku ještě nevíme... Mě se všechny moje sny zdají nelogický, už když se mi zdají. :-) Ale po pravdě v tom snu mi to asi pokaždé připadá normální, ale až se probudím, tak si uvědomím, že se tohle vlastně nemůže stát. Třeba se mi často zdával jeden sen, že umím lítat, nebo že se to spíš teprve učím, pomalinku, polehoučku a vždycky když jsem dokázala dolítnout zas o kousek dál nebo výš, měla jsem ohromnou radost. Úplně jsem cítila euforii z toho plachtění vzduchem - bylo to nádherné... Já si nepamatuju, že bych si někdy během snění uvědomila, že je to jenom sen, to vždycky až se probudím. A jestli se můžu zeptat já, jakej máte obsah snů?? Mě se často sny vztahují k momenální reálné situaci, třeba že druhý den mám někam jet, tak se mi zdá, že tam jedu, ale něco se cestou stane a já tam nedorazím apod. Je to taková směsice zážitků a tajných přání a někdy z toho vycházejí neskutečné věci. :-) Méně často se mi pak zdají různé příběhy, vůbec se nevzstahující k něčemu konkrétnému, co jsem prožila nebo mám prožít, jsou to takové krátké filmy na různá témata. A další otázka: věříte na výklad snů?? Jakože se vám zdálo třeba o svadbě, tak určitě někdo umře a tak. Já moc ne. Freud toho byl sice zastáncem, ale i ten říkal, že ve snech jsou sice symboly, jimiž naše podvědomí něco naznačuje, ale ty mají význam pro tu konkrétní osobu a nedají se zevšeobecňovat. Myslíte si teda, že snem nám chce naše podvědomí něco naznačit nebo se jen tak ventiluje??

Neewoa, tady máš brambůrky od Seeka. Dobrou chuť! :-) A prosím pěkně, Seeku, paprikový nemám ráda, jenom obyčejný, ju? :-))

Já si právě myslím Babetko, že sen dostává z podvědomí jen tvar, ale děj,nebo pocity ve snu mají něco znamenat.věřím že existují věštecké sny.mívám je dost často a pak vím co se stane. několikrát jsem se dostal i do míst,kde jsem to ze snu poznával a děly se ty samé situace, jako tenkrát,když semi o tom zdálo. pak už jsem si jen říkal...a teď se stane to...a vážně se to pak stalo. podvědomí je silný nástroj a nikdo nevíco sevněm všechno skrývá.možná je to brána do skutečného světa,který je kolem nás. právě to,že ve snu vše prožíváš,cítíš,je nejzajimavější. jenom logika tam jaksi nepracuje. nebospíštam funguje úplnějiná logika. vzpomínáte si třeba nanějakou situaci ze snu, kdy jste naprosto přesně věděly,že jednáte logicky, ale po probuzení vám tonajednou připadalo jako hloupost a chytaly jste se za hlavu?

a ještě mám otázku.stalo se vám někdy, že jste si uvědomily,že je to sen? a co bylo dál? mě se to párkrát stalo...

tady máš tu misku s brambůrky,Babetko :o) a nabídni i Neeowě

helemese, už jsem tu dvakrát, že by schiza? :-)

Můžu se připojit do vaší "snové" debaty?? Mimochodem, Neewoa, ten obrázek je vážně úžanej!!:-)) Mě se taky občas zdají příběhy, někdy hororové, jindy jak vystřižené z červené knihovny, takový ty, jak to vždycky dobře dopadne. A občas se toho konce nedočkám, někdo mi jej přetrhne a někdy je to dobře, jindy se zas pokouším najít přetrženou nit...marně... Mě na snech fascinuje, jak všechno doupravdy prožíváš, jak máš šílenej strach, když tě někdo honí a ty ani nevíš kdo, nebo se mi často zdá, že něco nestíhám a ten pocit je šílenej... Svět snů je pozoruhodný, nevypočitatelný a proto kouzelný... Přitom všem je to jen směska našich zážitků, pocitů, přání a vzpomínek, kterou ti namíchá podědomí... A přece to má nakonec nějakej tvar a smysl - to je úžasný....:-)

Seek: Na schízu bacha, objevuje se kolem dvaceti až třiceti...:-))

Seek: Jo, podáš mi prosím ty brambůrky?? Dík!! :-))

občas o tom taky uvažuju. zvlášť poté co si pamatuju většinu, hned po probuzení. ty mé jsou obvykle taky hororově laděné. ale ten dojem, kdy jsi sama účastna, a citíš vše, strach, ba přímo děs, a pak uvolnění, když nebezpečí pomine, to by se asi na plátno nedalo přenést. pamatuju si jeden...beželi jsme lesem, schovávali se, nejdřív jsem ani nevěděl před čím. a pak to přišlo. přes pole k lesu kráčeli obří. byli vážně děsiví a obrovští. hledali nás. ničili celé vesnice, a my byli tak malincí. mohli jsme jen utíkat a utíkat. dobrou polovinu chytili. mě taky... :-)

ten první obrázek je úžasný

Mňa zas väčšinou v snoch naháňajú prízraky:)))Temné sily.....Sny vedia vyvolať krásne zážitky....ale niekedy je to príliš.....silné....

Má to svoje okúzľujúce čaro....

uz se ti nekdy stalo, ze jsi se probudila a chtela jsi zpatky? a na maly okamzik, jsi jeste drzela v ruce klic k tomu prizracnemu svetu, a stacilo jen vstoupit, ale nekdo te vyrusil a kouzlo bylo pryc. me se uz parkrat podarilo vratit presne do stejneho snu, na to same misto kde skoncil. ale vzdy jen na chvilku.

taky mě to mrzí. ale delší dobu jsem neměl moc času prohlížet dílka. neviděla jsi nějaké pěkné co by se hodilo zařadit do klubu? o snění a světě na pomezí? poslední dobou mám strašně živé sny. opravdové příběhy. v minulosti se mi často zdávaly ale nikdy ne v takové míře. jak jsi na tom ty?

Stále hľadám nejaké zaujímavé diela...A pár som ich aj našla....takých jemných, zasnených....temných a neistých na pomedzí sna a reality:)).... Ja mám skoro stále živé sny...nachádzam v nich inšpiráciu...(niektoré by sa snáď dali aj sfilmovať..:))......Sú častop temné ...smutné až desivé...

No...akosi sa tu nič nedeje....:((....čo s tým....

Ó děkuju za vřelé přijetí do třpitivých síní této zvláštní rozlehlé země smutku a zapomnění.......:)

jemnotřpytné brány jsou dnes velice nestálé...

hm...:-))

vítej :o)) první navštěvníče

je otevřeno...