Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHvězda naděje
03. 03. 2003
19
0
2950
Autor
Krel
Jsi hvězda naděje,
bílá mlha co spí v nížinách.
Mou šerpou je ledovec
a ruce mám plné tašek s nákupy.
Jsi hvězda naděje
přišla jsi a zase odejdeš
možná se mineme
půjdeme vedle sebe
chvíli i spolu
a pak se rozejdeme
na přestupní stanici metra.
Nachvíli sklopíš oči do země
"Jak?" Ti odezřu ze rtů.
A pak projdeš turniketem
nastoupíš do vlaku jedoucího někam.
Až půjdu domů
z našeho malého requiem
budu si zpívat píseň hvězdy naděje.
Bude tu pořád se mnou
když Ty už dávno nejsi.
I ve fázi vrcholných příprav
k večeři v jednom si budu zpívat
jsi hvězda naděje
jsi hvězda naděje
jsi hvězda naděje.
poznal jsem Dívku odjezdu :-)); dobrej inspirační zdroj :-); ostatně moje Cesta kolem světa je inspirovaná tím samým :-)); určitě TIP, líbí se mi to
podobně jako hody miroslawek
myslím, že to nemáš
jenom to hraješ
a je z toho cítit Filip Topol
a to je ze všeho nejhorší
myslím jako to, že ho tam cítím
Miroslawek
19. 05. 2003
Nádherný... musím se nadechnout... :o) Skvělý jsou tam ty kontrasty romantiky zasahující do toho nejběžnějšího života, fakt moc hezký *
Fajn Krele, těžko nedat tip, když ostatní jsou nadšení. Ale poslyš, napadla mne jedna věc. Psát věty které plynou, obraty jenž hladí...neznamená to kýč? Cítím v tom málo osobitosti, moc prvoplánu. Ten kýč, který se tváří jako umění. Probleskuje skulinami ve zdi zvukomalebných spojení.
Vážně to tak cítíš? Tu hvězdu naděje? Víš, četl jsem tisíckrát to samé v drobných obněnách: Báseň se nerýmuje, ani obkročmo, ani volně, což čtenáře hned upozorňuje na dominantní roli obsahu. Rýmy jej opisují. Vzpomeň si na ženu za závojem. Vypadá krásná, tajemná. Ale co když odkryješ roušku. Ta krása byla jen v tajemství.
Čtu tvoji báseň a hledám v ní. Pátrám se, slídím a znovu pročítam ten jemný vánek slov. Tuším, že za nimi něco bude. Ale je tomu skutečně tak? Co když v nich hledám jen sám sebe? Co když jsou jen pavučinou bez pavouka?
No nic, jen názor...
Ghatotkacza
07. 03. 2003
Mám radost, obrovskou radost! Znám všechny tvá básně a obdivuji je, ale tahle je první, která mluví o naději, ba naděje z ní přímo sálá. Amanda dobře vystihla to další podstatné:"Krasně se v ní prolína realita s virou". Přesně tam naděje patří, do těch nejvšednějších okamžiků života. Nádherné jsou obrazy "Jsi hvězda naděje,
bílá mlha co spí v nížinách. Mou šerpou je ledovec" Celá báseň je síla a nádhera! Díky za zážitek, promluvil jsi mi z duše ! ***********
TiP, víc asi ani nevím... Líbí se mi, hodně... Je to takovej Tvůj posun od Fantasy... dojiné fantasy, spíš nahrazený vírou... Dám Tě do klubu, jo?
Navždy_Tvůj
03. 03. 2003Astalavista
01. 03. 2003
Krasne se v ni prolina realita s virou (v nekoho, neco)... kdy staci jen ze existuje ze nekde je... a dava tu silu... vzpominam na jedno objeti, co jsem nedavno spatrila na ulici... bylo zvlastni jako by ztelesnovalo tu viru i kdyz skutecnost je jina...
Za tu silu co z ni cisi...!*