Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAncient Creature I
Autor
Mathew
První díl divadelní hry na pokračování :)
AKT I
( V pozadí scény stojí vyřazený bitevní vrtulník a starý strom pocákaný blíže neurčenou tekutinou.Mezi stromem a vrtulníkem je natažená prádelní šňůra, na které visí tři asi půlmetrové figurky fašistů s nožem v oblasti srdce.Vchází MONOLOGISTA )
MONOLOGISTA : Ach drahý Sylfaene, bratře, proč tu nejsi se mnou abys okusil, co to znamená, střetnout se tváří v tvář, jako Herodes s Ježíšem, střetnout se takhle tváří v tvář s bitevním vrtulníkem !
( Vchází SKEPTIK, s typickým gestem, které vypadá asi takhle : natáhneme pravou ruku a prsty roztáhneme od sebe.S takto připravenou rukou potom provádíme lehké pohyby doprava a zase doleva.Ovšem nehýbeme celou rukou ! Pouze dlaní )
SKEPTIK : No nevím..tak nějak..
MONOLOGISTA : Ach drahý Sylfaene, proč tu nejsi se mnou !
SKEPTIK : No nevím..
MONOLOGISTA : Bratře, žízním po tvém doteku ! Nadpozemsky toužím střetnout se s tvou dlaní a pohladit tě po tváří ach drahý bratře smiluj se nade mnou !
SKEPTIK : ( Nevěřícně protáhne obličej )
( Vchází STUDENT a STUDENT, držíce se za ruce, vykládají si úryvky z Romea a Julie.Posadí se na lavičku a STUDENT ve své nerozvážnosti neví, může-li si dovolit položit STUDENTCE ruku na koleno .)
STUDENT : Miluju tě.
STUDENTKA : Miluju tě.
( Přiblíží se k nim SKEPTIK se svým gestem, několik desítek vteřin pozoruje, jak si STUDENT a
STUDENTKA vyznávají lásku a jak přitom STUDENT posunuje svou ruku po stehně STUDENTKY stále níž ( či výš )).
SKEPTIK : No nevím..
MONOLOGISTA : Ach tolikrát jsem usedal ve vlahé noci ke svému stolu, oděn do černočerného pláště abych přivolal atmosféru temna a svíral jsem ve své zpocené ruce pero abych potřísnil papír inkoustem a zachránil si rozum tím, že napíšu báseň, báseň která bude sloužit jako pojítko mezi zamilovanou dvojicí, mezi mužem a ženou, báseň, která bude spojovat národy, báseň která bude erotickou předehrou.
STUDENT : Miluju tě.
STUDENTKA : Miluju tě.
( A zatímco MONOLOGISTA pláče v pokleku na jevišti a vzývá Sylfaena, STUDENT a STUDENTKA si vyznávají lásku,SKEPTIK nevěřícně kroutí hlavou, náš zrak upoutá dění v pozadí jeviště.Pomalým krokem přistoupí asi třináctileté děvče s vojenským nožem v ruce.Postaví se ke stromu, pět vteřin se dívá do stropu a potom si probodne bok nožem.Krev stříká na strom a dívka umírá.SKEPTIK kroutí hlavou. )
SKEPTIK : ( otočí se k MONOLOGISTOVI ) Počkej, ty jsi vážně řekl že chceš napsat báseň která bude erotickou předehrou ? Co je to za kravinu ?
MONOLOGISTA : Nemluv na mě, jsem Monologista, nemůžu vést dialog.
SKEPTIK : Co kdybych řekl scénáristovi, ať tě změní..no i když..nevím..co ? Scénáristo ?
SCÉNÁRISTA : Ses zbláznil ne ? Od toho je to monologista, abys ty neměl s kým kecat ! Pochop, Monologista, to je taková ta šílená, mystická, osudově zamilovaná postava té mé hry.Skeptik je jasnej a studenti jsou tam od toho, aby ty sexuální orgie, co budou na konci, byly aspoň trochu vzrušující.Přece bys tam nechtěl nějakou starou, polomrtvou dvojici, ne ?
( STUDENT, povzbuzen tím, že se na konci hry zůčastní orgií, sune svoji ruku několik málo centimetrů za lem STUDENTČINÝCH kalhotek .)
STUDENT : ( s pološíleným výrazem ) Miluju tě.
STUDENTKA : ( třese se v očekávání a chvějí se jí rty tak, že nemůže odpovědět naučenou formulí ).
( Vchází ŠESTNÁCTILETÝ INTELEKTUÁL a svolává ostatní postavy do zákulisí.SKEPTIK a MONOLOGISTA s ním odchází a na jevišti zůstavají STUDENT a STUDENTKA, kteří se už stihli přemístit s nepohodlné lavičky na zem a chystají se na něco, co už divácí neuvidí, neboť se stahuje opona a končí Akt I. )