Výlet na jízdním kole

Vypadalo to na pěkný výlet. Zajet na chatu pár kilometrů od města, odečíst tam stav elektroměru, aby M. nemusela jezdit přes celou republiku, a pak zase příjemnou projížďkou zpátky. Za dobrý skutek získám políčko do modrého života, počasí slunečné a na kole už jsem neseděl už pěkně dlouho.

   Ani jsem nepočkal na oběd, chtěl jsem se vrátit do tmy, a tak jsem raději rovnou naskočil na bicykl, na kterém otec jezdí do garáže. Je to docela těžké, bytelné kolo, které směle zvládá nástrahy nevyzpytatelného terénu, ale člověk musí trochu zabrat, aby ho vybičoval k sympatičtější rychlosti.

   A napůl prázdné pneumatiky také udělají svoje, uvědomil jsem si, ještě než jsem z hlavní silnice odbočil na malou okresku, po které jsem se chtěl k chatě dostat. Nejelo se zrovna nejlépe a žaludek nepříjemně připomínal, že vyrazit bez kalorií byla chyba. Nezbylo než doufat, že někde narazím na v sobotu odpoledne ještě otevřený krámek.

   Polabské vesnice neoplývají obchody s podobnou otevírací dobou, ale stejně jsem nechal doma peněženku i s doklady a samozřejmě s veškerou finanční hotovostí. Upnul jsem se tedy k cíli své cesty, snad tam najdu nějaké staré sušenky, které by se daly zbaštit.

   Nejdříve jsem se ovšem musel k chalupě dostat, kilometry ubíhaly jen velice pomalu, z kopce jel otcův kombajn líně, po rovině vůbec a sebemenší kopeček vyžadoval sesednutí. Menší zajížďka zahrnující cestu po zablácené cestě, zapadnutí do vlhkého bláta a pár zvučných nadávek také nepřidala.

   Nakonec pomohla stařenka, pro kterou byla jednoduchá otázka vítanou příležitostí k převyprávění posledních let osamělého života, podstatné části obecní kroniky a několika místopisných perliček. Poděkoval jsem a za necelou půlhodinkou jsem se indiánskou cyklistikou (chvilku na kole, chvíli pěšky) dostal k chalupě.

   Ukázali mi ji sousedé, kteří mě následovali až ke dveřím a zvědavě pozorovali, jak opisuji čísla z elektroměru. Chtěli si povídat o neradostné budoucnosti polorozpadlého stavení, a tak jsem do sebe nenacpal ani věkovitý špendlíkový kompot, který v chalupě zůstal ještě po předchozí majitelce, nyní už na onom světě.

   Možná je to lépe, možná bych se po jeho konzumaci rovněž odebral na malebný vesnický hřbitůvek, nicméně jsem musel odjet hladový a bez odpočinku. Až za vesnicí, když jsem měl jistotu, že jsem setřásl pekelně družné sousedy, jsem si na chvilku vlezl do příkopu a navzdory stále mrazivějšímu počasí dvacet minut odpočíval.

   Samozřejmě se v ten okamžik na jinak liduprázdné silnici vyrojila spousta aut, ale ignoroval jsem je. Potřeboval jsem pauzu, měl jsem před sebou celou cestu zpátky a noc už se pomalu blížila. Navíc jsem už věděl, že mé rodné město a chalupu nedělí pár ale rovná dvacítka kilometrů, takže jsem se měl na co těšit.

   Přes rok minimum pohybu, pěkně se mi to vracelo i s úroky, protože už po třetině zpáteční cesty jsem přemýšlel o vhození kola do příkopu. Ale bicykl patřil otci, a tak jsem s častými přestávkami dojel až k menšímu městu, kterého bylo při cestě. Rozhodl jsem se jít do obchodního domu a ukrást cokoliv k snědku.

   Bída z lidí lotry činí, a tak jsem naprosto lhostejně došel do oddělení potravin a štípl jedinou potravinu, o které jsem si byl jistý, že na ní není čárový kód. S půlkou obyčejného chleba jsem se posadil na zábradlí u okraje silnice, žvýkal gumovou střídu a přemýšlel o galejích, stříbrných svícnech a podobných nesmyslech.

   Jídlo pomohlo, mohl jsem tedy vyrazit na posledních deset kilometrů. Šlapal jsem do pedálů už v naprosté tmě a kolem jezdilo docela dost aut, čas od času jsem raději sjel ze silnice, když na mě coby neosvětleného piráta zabučel okolo projíždějící kamión. Ale jelo se lépe, věděl jsem, že se blížím domů.

   Nakonec jsem dorazil, s úlevou hodil zablácené kolo do sklepa a jako důchodce vyšplhal do čtvrtého patra. Měl bych se sebou něco dělat, přece nemůžu být takhle oddělaný po odpolední projížďce na kole, ale mnohem důležitější bylo, že jsem mohl modrou pastelkou vybarvit políčko označující dobrý skutek ten den provedený.

   Dobrý skutek, který lze vyjádřit jediným číslem – 2613,7 kWh.