Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dřevěný anděl

06. 03. 2003
5
0
1560
Autor
Snilka

Čokoládová minulost svírá moji prázdnou hruď,

hruď v níž nedávno vřelé srdce bilo,

teď tělo prázdné jen tiše křičí: ne křivě, spravedlivě suď,

to tělo slabé stále ptá se proč ho znavené srdce opustilo.

 

Dřevěný anděl prorokuje sílu tomu tělu,

anděl skutečný však nepřichází,

to tělo slabé je aby ukázalo hořkému žalu,

příliš slabé k překonání tak pevných hrází.

 

Cítí že už dlouho neudrží se nad hladinou,

stále však věří v pohádky a doufá ve vysvobození,

dřevěný anděl už ale cupuje hruď jinou,

to tělo bezvládné klesajíc už ví, že život pohádkou není…


Všichni doufáme ve vysvobození.* Mame na poezii dost podobný názor. :o)

Lancelott
25. 03. 2003
Dát tip
Moc pěkné...mnohokrát se opakuje "tělo"...a mimoto...co duše?

Cejvik
23. 03. 2003
Dát tip
Koukám že kromě okresu máme společné více...

kassiope
18. 03. 2003
Dát tip
Mooooc pěkný- tip

Vinki
17. 03. 2003
Dát tip
líbí

Simon_Petr
14. 03. 2003
Dát tip
Mě se líbí ta první sloka, i když je trochu arytmická, ale ta touha soudit spravedlivě i toho, kdo ti způsobil bolest... to tip prostě zasluhuje :o)))

Zajímalo by mne, co této básni předcházelo.... milá Snilko...

Liilaa
06. 03. 2003
Dát tip
Hm, hm, to není a někdy taky pohádkou je. Třeba i znovu bude

houba
06. 03. 2003
Dát tip
hodně se mi líbí prostřední sloka tip* i když bych měla i výhrady :o)

Snilka
06. 03. 2003
Dát tip
Děkuju :o) Ty výhrady - k mýmu dílku určitě ke každýmu, nejsem žádný umělec, píšu co cítím... pak je mi líp, bolest hodím na papír. V té chvíli nepřemýšlím o metaforách, o rytmu, o tom jaký to je komplexně... prostě chci být jinde a pak jsem na papíře, aspoň to špatný ze mě a už to tolik nebolí.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru