Pohledy

břízové listí

tlouklo do větru,

zvuk za hlasem

odtékal přes hráze,

kovovou oblohu

snášeli ptáci mezi kameny

a sahali na nahý les.

Až déšť mě odvál šumu

(A přibil do země).

***

Balkónové dveře ve tváři jako ústa

do tmy, mezi tichem a zátiším.

Déšť do asfaltu ryl

černotu nebe

a brousil vzduch do špiček

tónů.

My zůstali ve stínu

a na vzpomínky

se svítilo

mezi hroby.

***

terče z očí

si skládali noční obři

v lijáku.

Pařátky do tmy zatnuté

-stromy.