Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Káně

06. 03. 2003

1225

Autor

nahadry

Nenos mi květy soucitu

přiložíš – li rty na zrcadlo

dechem se prudce orosí

mé tělo ještě nevychladlo

kámen zaseklý do kosy

neprosím plaček dobročinných

pro které oči zmatněly mi

proudění cítím světů jiných

ze slunce žár

a smrtka zimy plane už v barvu oblohy

kořeny síla skal se vrací

sám postavím se na nohy

v srdci se budí draví ptáci

ve větru slyším jejich křik

ne – nemám proč se otočit

mou ruku ber - či ustup stranou

jsem z těch, kteří stát nezůstanou

jediný jeden okamžik

a potom navždy projdu branou

guy

18. 03. 2003

Dát tip

Moc krásně to zní ***

blbjenka

10. 03. 2003

Dát tip

umeesh! :) (nějaký logický rozčlenění na víc částí by nebylo od věci, líp by se to četlo, ale za rejpání nejsu placená, tož nic :) *

blondýna

07. 03. 2003

Dát tip

****************************

Sugestivní obraz a krásné rýmy. Možná smrtku zimy bych oddělila ještě jedním řádkem - musela jsem si to říct, abych ten rým našla. Trochu mi vadí, že první verš stojí jaksi mimo - formálně jako by do básně nepatřil, ale pocitově chápu, že kvůli smyslu tam být musí. Fix, to jsem se do toho zamotala. Celkově líbí, dovolím si tipnout.*