Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž
09. 03. 2003
7
0
1622
Autor
Damik
4.8. 2002
Když
Když struna sluncem zlomí se
Když listy deštěm zachví se
Když mraky bleskem pramení
Když ruce srdcem kamení
Když kosa rozevírá rány stébel
Když arteriím tuhnou stěny kovotepem
Když smrti letem ptáci překvapení
Když ti voskem svíce stéká po rameni
Když s tebou tančím na závratích
Když stárnou vazby na opratích
Když protékáš mi mezi prsty
Když rozum schází z cesty
Když nezbývá již strun
Když pláčou ústa lun
Když není svic
Když nic
Kdy že?
Když
fofrem nefofrem, soustu hezkých obratů pokazil rytmus ku konci škobrtlý..(když rozum schází z cesty..)
a
kovotepem je sice fajn, ale nerýmuje se se stébly.., škoda, když už vše jinak ano.
jinak líbí...
to víš, když rozum schází z cesty, je těžké udržet rytmus:)
...mě se rýmuje, tobě ne?
stébel a kovotepem se mi bohužel opravdu nerýmuje, asi jsem zastánce absolutního rýmu (naše staré hodiny bijí čtyři hodiny:)