Cestou

Často se ptám, když není kam jít

Na cestu

Zda obléci sutanu, či hledat a vzít si

Nevěstu

Ve světle věčnosti, je vůbec něčím?

Můj kalich hořkosti

Proč teď ho mám pít, snad má to tak být

Nevědět, jít

Kříž těžký je, sám o sobě

To vinou mou ?

To smutkem, steskem

Po Tobě

Je příliš velký a těžký

Jak svoboda, co bolí

Ta váhavost toho

Jenž cestu si volí

S kým ujít zas kus

Kam vydat se na cestu

A vůlí snad zvládnout ten mus

A proč vlastně, z protestu ??

Snad právě jsem dál, když cesta je neznámá

Jen stojím a nejdu

A kříž svůj, ten znám

Vždyť jsem jím sám