Hvězda.

Do hlubin něhy se propadám
jen ty hvězdo co svítíš na nebi
proč nemám nikoho vedle sebe
mé rty nešeptají tvé jméno.
Tvé kráse se nic neubrání
je to jako nějaké zlé kouzlo
všichni podlehnu té moci.

Nemohu se před tebou schovat
tvá zář si mě hned najde
a já se stále utápím v tom snu
co asi nikdy neskončí.
Nemohu se z něj vyprostit
nemám v sobě tolik sil
odolat té nekonečné moci.

Jsem jak ptát ztracen v letu
co měl by mě vynést až k tobě
stanu se pastýřen beránků
koupat se v nebeské modři
když si mě zakryješ obláčky.
Tu jsem se vzbudil ze snu
když zavřu oči nevrací se.

Vstal jsem brzo ráno
ta hvězda již tu není
byl to jen pouhý sen
já zůstal zcela sám.
Tak prožiji den v samotě
pomalu to dnes utíká
co bude se mi zdát dnes?