Účtenky

Jsem nebezpečný zločinec

pod večerní lampou

a zabíjím komáry, knihy

a nedospělé představy

neukojeného samce.

Leknutá utěrka

uzurpuje opěradlo

jediné židle v místnosti

a já se klaním její ušmudlané jistotě,

jako se zábradlí balkónu koří

uondanému světu.

Večer je mým hájenstvím,

když polystyrenové panely

opadávají ze stropu

a kužele moderní gymnastky

ze sousedství,

končí svou pouť v mezinoží.

Ukončím další stránku

a kniha i já

už máme na kahánku.

Lampa umírá v objetí tmy,

snad mě spánek znásilní,

než na mne přijdou

účtenky od života.