Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČervený Trpaslík - Trestní Závod
Autor
Drátěná_kráva
-Úvod-
(Červený Trpaslík si to brouzdá pomalu vesmírem, ačkoli se zdá že se nehne ani o píď)
Scéna: Lister, Kryton a Kocour hrají karty, Kryton položí s vítězoslavným pohledem karty na stůl .
Lister- Né, Krytone, takhle to nejde…Jak to žes nevyhrál? Mněl jsi samý esa.
Kryton- Promiňte pane ale já, já nemohu…
Lister- (podrážděně) Jak to že né?
Kryton- To prostě nejde, je to v rozporu s mým programem, používat označené karty, já prostě nemohu.
Lister- Co je na tom tak těžkýho položit na stůl označený esa? Podívej tady tuhletu, tuhletu, tuhlé… á ještě tuhle.
Kryton- Já vím pane, pro vás je to lehké, ale můj etický program mi to zakazuje, a i kdyby, tohle snažení má asi takový smysl, jako naučit vás zvedat na záchodě prkýnko.
Lister- Kryťáčku ale tady jde o to, naučit tě překonat tvůj program a osvobodit tě.
Kryton- A nikdo vám za to není vděčnější než já, ale proč mě aspoň neučíte hrát tak jak hraje pan Rimmer?
Lister- a jak myslíš že tě to celou dobu učím.
Kocour- Hele, kde je vlastně nozdrák? Už to tady dokonce i vyčichlo.
Lister- Jó Holly, už sem ho pár dní neviděl, kde teďka je?
Holly- To ti tolik chybí, Listy?
Lister- Ne, jenom mně zajmá kde je zalezlej, a jestli tam zůstane dost dlouho.
Holly- Umřel..
Lister- Holly, nedělej si srandu!
Kocour- (skoro nábožně) Jó, příliž krásný, než aby to byla pravda.
Holly- Je to pravda, je mrtvý už více než tři miliony let..
Lister- Holly...!
Holly- Už asi tak pět dní sedí ve skladě pět a se dvěma robíky urovnává svoji sbírku fotek telegrafních sloupů dvacátého století.
Kocour- To je jako kdybych já třídil pět dní, svý šaty módy dvacátého století!
Lister- Vždyť neděláš nic jiného.
Kryton- Ano pane a i kdyby dělal něco jiného, ve spojení s oblečením, pochybuji že by mu to trvalo méně než pět dní.
Kocour- uklidni se plechoune…. Jé hele, vole lehni.
Lister- Co?
Kocour- Mám vole lehni, jsem vítěz.
Lister- No to je moc hezký, ale ty nemůžeš mít vole lehni.
Kocour- Ale jóó, podívej se, sedm, osm, devět, deset. Spodek svršek, králík a eso!
Lister- To je dost možný, ale potíž je v tom že hrajeme pokr!
Kryton- Nemyslím pane, že by to byl ten největší problém, pana Kocoura, ale problém je v tom že, pokud je mi známo, vítěz hry zvané Vole lehni je vlastníkem sady karet, jedné barvy, a vzhledem k tomu že vole lehni pana Kocoura se skládá s kulí, srdcí, žaludů i lisrů, nejsem si jist zdali se vůbec o vole lehni jedná.
Kocour- Ale jasně že jóó, to je kočičí Vole lehni. Podívej sedm a osm žaludy, devět a deset listy, kluk, dáma srdce a král, eso kule.
Lister- Ty už jseš teď magor s listy na víc.
Kocour- Né, frajer s kulema jak král, a eso frajer k tomu.
Toustovač- Já si zahraju karty.
Lister- Ty, zmlkni!
Holly- Nerada vám kazím zábavu hoši, ale něco je venku.
Lister- (sundá nohy ze stolu)Fakt a co je to?
Holly- Něco po čem vám strnou chlupy na těle a začnete řvát jako rozběsněný dav, zamčený ve špajzu.
Kocour- To je teďka Madonna na svém vesmírném turné,: Vlasy mi čechrá vzduchoprázdno?
Holly- Ne, je to invazní flotila... invazní flotily.
Lister, Kocour- Cožééé? Áááá…
Holly- Ne, pardon, spletla jsem se-je to invazní flotila... invazní flotily, pod záštitou... flotily.
Kryton- Strnule panický mód nastavit, strnule panický mód nastaven…. Proboha!
Toustovač- (zpívá) See you later, Aligator...
Lister- Klapačku přivři! Holly, dej mi Rimmera.
Kocour- To je přímo úchylnost, chtít Rimmera.
Toustovač- Moje řeč, dáme si canastu?
Scéna- Na obraze se objeví Rimmerova záda a jeden robík s haldou listů v držáku
Rimmer- Tady tu pětatřicítku-G, c12... semhlé... opatrně!
Lister- Rimmere, přijď sem, hned!
Rimmer- To známe, sotva příjdu všichni budou dělat jako že mně nikdo nevolal a chechtat se, protože na mě čeká kluzká podlaha. Beztak to posledně nebyla mýdlová voda, byl to tvůj pot, viď?
Lister- Tak fajn pane opatrnej, ale nebul že tě nikdo nevolal, až nás budou žrát děsivý ufoni.
Rimmer- Cože?
Lister- (úlisně) Zrovna se nám ukázali na obraze, a myslel jsem že tě tahle stránka vesmíru vždycky zajímala.
Rimmer- Ufouni! (a už jsou vidět jenom jeho nohy při běhu)
Scéna- Všichni sedí ve snímacím centru
Kryton- Takže se ukázalo, že se vlastně jedná o jakési roboty kteří byly stvořeni na zemi
asi v roce 3126. Sloužili jako všeschopné multifunkční domácí spotřebiče-Muelaueovac. Po nějaké době je lidé stáhli, ale oni uprchli do hlubokého vesmíru, naučili se vyrábět sami sebe a teď tady založili jakési takové impérium. Říkají si Tarodiiané, cosi jako TAk RObote DÍvej se, cosi cosi, ANál.
Rimmer- Tak Holly, šoupni to tam.
Holly- A copak, Árnie?
Rimmer- Ty plechouny, šoupni je na obraz.
Holly- Bez obav, Árnolde, už nás volají.
Lister- To bude fajn, příbuzný našeho toustovače (mrkne na roubíky ovázaný toustovač)
Toustovač- (Tlumeně) Toust je na mé straně hřiště!
(Holly zmizí a objeví se nějaký divný obličej malého hranatého robota, s DVD místo úst.)
Tarodiian I- Vzdejte se! Deaktivujte motory, zbraně a štíty, jste na Tarodiiském území.
Lister- Tím odpadá veškerá práce.
Kryton- Ale proč, proč po nás chcete něco co vlastně nemůžeme udělat, protože nic z toho nemáme a tudíž je marné po nás chtít cokoliv, co byste po nás mohli chtít. Já nechci odporovat, ale je skutečně zbytečné to po nás chtít… Vždyť chtít to po nás je naprosto zbytečné a irelevantní. Už jenom samotné chtění neumožnitelného...
Lister- Už jsi skončil?
Kryton- Ne, pane, já jen prostě nechápu proč to po nás chtějí, a i kdyby…..
Kocour- Musels to o těch zbraních říkat? Mohli jsme předstírat že máme ohromně ničivé zbraně a že jstli nás nenechají, tak z nich naděláme Listrovu snídani. Krom toho,nemáme náhodou motory?
Kryton- To ano, ale jsou tak nevýkonné, jako pan Rimmer v posteli, tudíž přehlédnutelné a nemá smysl se o nich zmiňovat.
Rimmer- Buďte už zticha!
Lister- A čím jsme se provinili, přítelíčku?
Tarodiian I- Vstoupili jste na naše území a nikomu jste se nenahlásili, žádné stanici či lodi.
Lister- Ale my nevěděli že se máme někde hlásit.
Kocour- A co ta obří cedule ”Návštěvy hlaste na vrátnici” ?
Tarodiian I- To je váš problém.
Kryton- Ale jak to, nikdo nás neinformoval.
Tarodiian II- Podle Tarodiiského trestního práva jste bez prodlev odsouzeni k trestnímu Závodu.
Rimmer- Jak, jaký trestní závod?
Tarodiian II- Podrobnosti zašleme vašemu počítači. Máte jeden den na přípravu.
Tarodiian I – Hodně štěstí, pánové.
(obraz zmizí a navrátí se obličej Holly)
Rimmer – To je k pláči, sotva narazíme na inteligentní formu života po třech milionech a dvou letech, tak se zatím jedná o špatné kopie Robina Williamse!
Lister – Tak Holly, o co jde?
Holly – Podle zločinu, jež jste spáchali, jste byli odsouzeni.
Lister – To vím, já se ptám k čemu odsouzeni.
Holly – K trestnímu závodu.
Rimmer – To víme, ale co je to ten trestní závod?
Holly – To je závod, jenž se jede trestně.
Kryton – Holly, hehe, hm, asi jsi to špatně pochopila, mi víme že je to trestní závod, a také víme že se jede trestně…
Holly – A co?
Lister – (už opravdu naštvaně) Ten závod!
Holly – A há, vy chcete vědět…
Kryton- O co se jedná v tom závodě.
Holly – No v podstatě jde o to, že kromě toho že se jede trestně….Je to závod!
Lister – Bože!
Kocour – Co to kvákáš? Prostě nám řekni s kým závodíme, co vyhrajeme a jestli nám přidají pár čokoládiček na cestu?
Holly – Toho závodu se musí účastnit alespoň pět posádek, první bere svobodu, další psycho trest krom posledního.
Lister – A s ním se stane co?
Holly – Smrt.
Rimmer – Takhle krutý? ...Počkat, smrt? SMRT? Tak dvakrát za život? To se může stát jenom mě, ani Ježíš to neměl dvakrát... Bože, umřu víckrát než jsem kdy sou!... Eh!
Lister – Přece, přece se nenecháme zblbnout nějakejma chodícíma ledničkama, prostě letíme dál.
Kryton – Pane, zbláznil jste se, nevíte co mluvíte, mají tam ohromnou přesilu. Naše naděje na přežití by se pak rovnala šancím pana Rimmera přilákat hosty na svoji oslavu narozenin! Bez šance.
Lister – Víte co, já si to všechno vezmu sebou do vany a na něco přijdu. Holly vyjeď mi ty materiály.
Holly – Jistě Dave.
Rimmer – Na co do vany? Ještě není listopad.
Lister – Ve vodě mi to vždycky líp myslí.
Kocour – Ve vodě ti to líp myslí? To objasňuje třeba to, proč seš takový prase opičáku.
Lister – To ti teda děkuju. (vezme papíry a jde)
Scéna – V nákladním doku, Všichni stojí u Kosmika 1
Lister – Tak fajn, všem je jasný že se z toho nevykroutíme, všichni jsme se hodně snažili.
Rimmer – To je fakt, třeba tady Kocour se leští už od včerejška.
Kocour – Hele dutohlávku, přece po mně nechceš abych ten závod jel ve stylu dvoj vlasá obluda.
Kryton – Nehádejte se pánové, s panem Listrem jsme se domluvili že bude lepší jet ten závod po dvou, tím se naše šance zvětší, pojistíme tím přežití alespoň dvěma z nás.
Rimmer – Dobře, já ale s Kocourem nejedu, je tu veliké riziko že se bude čučet furt do
zrcátka.
Kryton – Dobrá pane, ale ujišťuji vás že já se také budu stále dívat do zrcátka…. Zpětného, he.
Lister – Tak jo Rimmere, ty s Krytonem si vezměte Kosmíka a já si s Kocourem vemem Modrého skrčka. Jinou možnost už nemáme, hodně štěstí.
Kocour – Mám to! Nasedíme trpaslíkovi maskovací zařízení, proletíme kolem těch lodí a stanic, za poslední planetou se odmaskujem a tradá, kamarádi!
Kryton – Hm, výborná a znamenitá strategie, pane, ale má jen dvě drobné chybičky.: Za prvé, maskovací zařízení spotřebuje mnoho energie, takže my bychom se z místa nehnuli. A za druhé, nemáme žádné maskovací zařízení.
Kocour – To hatí jinak zatraceně dobrý plán.
Scéna – Kosmík i Skrček přiletí k vesmírným bójím a zařadí se
k pár dalším lodím
Tarodiian II – Účastníci trestního závodu, vítejte, všichni pravidla znáte. Žádné zbraně, rychlost světla a žádný gutalax v čokoládě!
Lister – Rychlost světla? Mi vyvynem stěží rychlost myšlení autora scénářů pro Jihoamerické telenovely.
Tarodiian I – A ještě úplný seznam ůčastníků závodu.: Pašerák Franciss, Gelfský tým, Tarodiianský bankéř, politický vězeň Jalalata, tým vrahouna Billyho replikanta,Tým Davida Listara a nakonec tým Velko velko velko Admirála A. J. Rimmera.
Rimmer – Ano, děkuji, děkuji, všem mnohokrát dík, děkuji…Ano děkuji…
Lister – Ty seš fakticky ujetej Rimmere, řek bych spíš velko velko velkonozdráka.
Holly – Ale no tak Dave, on si někde musí zvednout sebevědomí.
Kocour – Sebevědomí, vždyť žádný nemá, tak co si chce zvedat?
Lister – Víš kocoure on Rimmer když si naposled něco zvedal, tak to byla nohavice, aby si z ní vytřepal bobky.
Tarodiian II – Pozór……Teď!
Rimmer – Jen se posmívejte, ale však se ještě uvidí, až vás chytrák Arnie bude se slzou v oku pohřbívat, po svém vítězství, a bude mít Velko Admirálský projev nad vašimi hrobečky. Pak zjistíte že není potřeba velkých nozder, aby se dala šňupat hlína.
Kryton – Hm, pane, dovoluji si vám navrhnout, abychom už vyrazili. Nebo nezaručuji, že jej, ať už ten porojev bude jakýkoliv a ať už ho pronese kdokoliv, vyposlechnem. Neboť pod hlínou se špatně poslouchá, a vezmu-li v potaz že ostatní jsou tak míli před námi….
Rimmer – Krytone, startuj!
Kocour – Hele Rimmrák už vyrazil. Zřejmně dokončil nácvik svého projevu.
Lister – Tak mnoho štěstí.
Holly – Listy? V blízkosti sta kilomrtrů je Rimmerova přítomnost, takže existence štěstí je vyloučená.
(Několik lodí se řítí vesmírem, tu zatočí doprava, tuhle zas doleva…)
Lister – Teď doleva, doprava, rovno…jak dál?
Kocour – Doprava a tak deset centimetrů nahoru a zapošít.
Lister – Centimetrů, co to čteš?
Kocour – Jé, promiň, to je můj měsíčník módy a stylu. Ta pravá imitace falešné napodobeniny arktického leoparda, je fakt dobrá.
(Mezi tím na Trpaslíku)
Toustovač- (Robíci před ním drží vějíř karet) Tak jak si vedou?
Holly- (Na obrazovce má též vějíř karet) Zatím dobrý... Takže ty rád toustuješ, jo?
Toustovač- (Za ním najíždí robík se zrcátkem a vlaječkou HOLLY # 1) Takhle,... Na počátku byl neopečený chleba...
(Několik lodí se přežene tudy, teď zase tady…Najednou z
jedné vyšlehne záblesk a řítí se na jednu opuštěnou planetku)
Lister- Viděl jsi to? Letím za ním!
Kocour – (pohlédne na svůj oblek) Plameny a růžová? To bude teda skutečná oběť. S tebou cestovat... To obnáší velký odříkání.
(Skrček sletí na tu planetku za poškozenou lodí,ta mezitím přistála)
Scéna – Lister a kocour jsou v útrobách poškozené lodi.
Lister – Haló, je tu někdo?
Kocour – Haló, je tu někdo kdo by mi půjčil niť a jehlu?
Lister – (podívá se zaraženě na Kocoura) Haló, Tak potřebuje tu někdo pomoc?
Billy – To zrovna, červe.
Lister – Nebudete Vy ten hodný robot zabiják, s milým úsměvem?
Billy – Tos uhád, chlapečku.
(za Billym se objeví další replikant)
Kocour- Musel sis hrát na hrdinu?
Timmy – Já jsem Timmy! A teď tě bacím!
Lister – Tak my zase půjdem…
(dají se do běhu, a replikanti za nimi. Lister se s Kocourem rozdělí a za Listrem běží Billy)
Lister – (při běhu) Co po nás chcete?
Billy – Chceme vás zabít!
Lister – Ale proč?
Billy – Protože vraždím děsně rád.
Kocour – jéééé, ééé, úůůůů,ůůů,ůůůůůůů……!
Timmy – Pojď, k tatínkovi.
Kocour - Ty ale nebudeš on, on neměl běhy!
(mezi tím v Kosmiku)
Rimmer – Teď doprava, tady doleva…
Kryton – Ano pane, děkuji, jak si vedeme?
Rimmer – Jsme zatím třetí.
Kryton – A co pan Lister s Kocourem?
Rimmer – Bože dobrý, oni přistáli na té planetce co stroskotala ta loď.
Kryton – To musíme za nimy.
Rimmer – Ne Krytone, Lister ví co dělá, jen drž hezky směr. Byla to jeho volba, naše je vyhrát.
Kryton – Ale pane nemůžeme je tam nechat.
Rimmer – Sám jsi říkal že někdo musí pojistit přežití, tak to budeme my.
Kryton – Ano pane, ale počítal jsem, že to bude pan Lister, a kdyby to nezvládl, tak se objetujeme. Jsme elektronické formy života, tudíš panu Listrovi a panu Kocourovi podřazeni.
Rimmer – Co si osobě myslíš? Já milí Krytone, jsem důležitější, já prakticky velím tomu červenému drobečku přes tři miliony let.
Kryton – Ano pane a zhruba dvojnásobnou dobu, trvá průmněrně inteligentnímu jedinci přijmout váš jedinný rozkaz. Obracím to!
(zatím dole na planetě se různě honí Kocour s Timmym a Lister se Billyho trochu zbavil)
Billy – Hej, človíčku, když se nechceš objevit, tak si beru tvoji loď.
Lister – Do kosmu! Kócóuré, k lodi!
Kocour – (za zády mu funí replikant) Dej mi už pokoj!
(zaběhne do slepé uličky)
Timmy – Tak, a mám tě. Připrav střeva na prohlídku okolí!
Kocour – Hele kamaráde, ty mě nemůžeš zabít.
Timmy – Jediný kdo ti teď může pomoct, je křemíkovej bůh! Pomodli se mrtvolo!
Kocour – Podívej se na sebe, ty šaty, ty mě potřebuješ.
Timmy – Co?
Kocour – Tady ta zelená….Ááááá a tady ta růžová... S bílou u tohodle! Ty a replikant? No a tady to popošít, a tady... Pojď se mnou něco na to najdem. Jsi beznadějnej případ.
Timmy – Hmm………Tak jo, vždycky sem chtěl vypadat šik.
(Lister se dostal k přetlakovým dveřím, když tu je náhle otevřel Kryton)
Lister – Uf, to sem se lek.
Kryton - Pardon pane, jste v pořádku?
Lister – Jo, ale ten replikant mi sebral loď.
Rimmer – Tak rychle za ním.
Lister – Kocoure, jdeme! Kde kruci je?
Kryton – Ale pane zaznamenal jsem u vás šok.
Lister – To když jsem uviděl Rimmerovy odstávající uši.
Rimmer – Há, há, há, jen se směj, ale kdyby ti chrabrý A. J. nezachránil kejhák, měla by touhle dobou tvá palice rande s replikantovou řití.
Kryton – Pánové, není čas na hádky, jdeme prosím vás.
Scéna - Všichni tři jsou v kokpitu Kosmika, Kocour je ve střední sekci s Timmym
Lister – Tak jo. Brzo ho dostihnem, přidej Krytone.
Kryton – Pane dělám co mohu, ale větší rychlost tam nedostanu.
Rimmer – Kde je Kocour? Co dělá?
Holly – Už pár minut sedí vzadu a vybírá látku na nový oblek pro fešáka.
Rimmer – Kocoura?
Holly – Ne, toho rplikanta.
Kryton – Brzo jej dostihneme, ještě chvíli…Ale ne!
Rimmer – Co ne?
Kryton – Nějak vylepšil motory a vzdaluje se, už ho nedohoníme.
Lister – Když ho nejde dostihnout, co ho takhle zničit.
Rimmer – Ale jak, vždyť nemáme zbraně?
Lister – Ale máme na jeho palubě tvého Regiho Wilsona.
Rimmer – Ty sis půjčil mého Regiho, jak si jen…Jaké album?
Lister – Zvuky Obchoďáku a za skladišti.
Kryton – Pane, jak to že je na palubě Skrčka?
Lister – Vzal jsem si ho, kdyby jsme prohrávali a já potřeboval nutně motivaci…Uniknout.
Rimmer – Tak to pusť!
Lister – Pouštím, pozdravuj o de mě v křemíkovém pekle, šmejde.
(na obraze před nimi exploduje Modrý skrček. Všichni se radují)
Rimmer – Jak si to dokázal?
Kryton – Pane domnívám se že ten replikant tu děsnou smněsici pazvuků neunesl, tudíž mu praskla hlava a celá loď s ním.
Lister – Navíc tam bylo varování: Nepouštějte v blízkosti.
Kryton- V blízkosti čeho pane?
Lister- Nic, prostě v blízkosti. Teď nám ve výhře nic nebrání.
Kryton – Něco přece pane.
Lister – A co?
Kryton – Ten závod, skončil, jsme poslední.
Lister – Co? Takže teď jsem mrtvej.
Rimmer – To si piš kamaráde, zabijou tě robůtci, tak malí, že by mohli závidět i Michaelu J. Foxovi.
Scéna – Na stanici Tarodiianů
Tarodiian I – Měli bychom vás sice odsoudit k smrti, ale jeden mrtvý už v závodě je, a ten druhý replikant se uplatní jako model na přehlídkách...
Tarodiian II – A protože dva z vás jsou elektroničtí….
Kocour – Já myslel že za smrt Rimmera by jim vděčil celý vesmír.
Tarodiian II – Se odsuzujete k Psycho trestu.
Kocour – K psycho testu? Ten už mi dělali.
Rimmer – A co ti vyšlo?
Kocour – Nevím, cosi o velikém skoku v IQ.
Rimmer – Směrem dolů, viď?
Lister – Né, psycho test, ale psycho trest!
Kryton – A co to je, pánové?
Tarodiian I - Počítač vyhodnotí vaše vědomí a podvědomí a určí co možná nejhorší trest.
Rimmer – Á, sakra.
Scéna – V místnosti s psycho počítačem, se každý z nich vystřídá uvnitř, poslední Lister.
Tarodiian I – A jsou tu výsledky.
Kryton – Tak co nás čeká?
Tarodiian I – Nejprve bytost známá jako Kocour.
Kocour – Ano, hladce oholen, dokonale vyžehlen.
Tarodiian I – Se zúčastní módní přehlídky šatníku Cher.
Kocour – Úůůů, nééé!
Tarodiian II – Android Kryton.
Kryton – Ano?
Tarodiian II – Bude znehybněn v místnosti, v níž se budou mačkat čisté košile a špinit zem.
Kryton – (začne se cukat) Držte mně, držte mně!
Tarodiian I - Člověk David Lister.
Lister - Ták, do toho.
Tarodiian I – Jaterní dieta, týden.
Rimmer – Listy, Listy, Listy…hmm, to je tragické… Sbohem játra - Sbohem ranní dechu - Sbohem utrpení.
Lister – Ty Jidáši, ty se v tom přímo vyžíváš, já bez kari pojdu.
Tarodiian II – A hologram Arnold Jidáš Rimmer, týdenní pobyt na koncertě kapely Degén a spol, v čele s kytaristou Listr Davidem.
Rimmer – Ne!
-Konec-