Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setři krátké...
12. 05. 2000
3
0
1174
Autor
pauper
11. 10. 1996
A celý svět byl najednou tak velký
Jako prostor mezi jeho nosem a jejími vlasy
Když tam stáli v slzách na nádraží
(Věnováno těm dvoum, které jsem viděl v Polsku)
11. 10. 1996
Vznesu se na Oblaku Ticha, které zní víc než všechny zvony světa
Do majestátného Oparu
A tam usnu klidem maličkých
14. 10. 1996
Čekám, až se otevřou dveře a ozve se:
”Pan Borek…“ a já se probudim a zjistim,
že to nejsou dveře do ráje, ale do ordinace…
Pauper...vždycky obdivuju ty, kteří jsou jiní, než já...neukecaní, nepřežvatlaní...
V tvých přesně vybraných slovech se cítím jako provrtanej terč...
Díky, Paupere!!!!!!!!!
;o))) Málo slov a povedaného tak veľa... Usnout klidem maličkých... Pauper, páči sa mi to!