Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePořád dokola...
16. 03. 2003
18
0
2717
Autor
Katčenka
Jako dva milenci,
jen tak jsme tam stáli,
(bohužel jen jako)
a svět pro nás neexistoval,
jen my dva a nikdo okolo,
(alespoň já jsem si tak připadala)
musel jsi to také cítit,
tu vůni jarního večera,
(bože,jak já z ní (z tebe?)šílela!)
nikdy předtím jsem si jí neuvědomovala,
teprve teď jsem tomu podlehla,
(tobě?)
dnes poprvé,
a zase to bylo s tebou...
průser_mračen
13. 06. 2003průser_mračen
12. 06. 2003
jo tohle znám ale musel bych ty proporce přetvarovat na dívčí:) jsi silná
cekanka_ucekana
30. 03. 2003Playwithfire
24. 03. 2003
někdy člověk podlehne..někdy toho lituje, někdy má krásné vzpomínky.
Hezky napsané *
to mi připomnělo pár věcí z mé minulosti (asi jsme si všichni v těchhle věcech dost podobní) :-)
vůně...
poprvé...
zvláštní je, že poprvé vlastně nemusí být jen jednou v životě ;-)
jo tak tohle mi taky sedlo...a to primo moc...ponorilo me to do takzvane melancholie....a barbaruv doslov....jsem asi pochopil.....a...vzdyt to je jedno....tiP jako hrom*/*
Cornel_Nemtanu
17. 03. 2003Navždy_Tvůj
17. 03. 2003
dnes poprvé,
a zase to bylo s tebou...
Viděl jsem ji
stála tak sama
a já si připadal naprosto opuštěný...........
.......stýská se mi po neuskutečněných setkáních.....
BARBAR dává tip
Asi se opakuju, ale poezie je u mne o vyvolávání pocitů a tohle ve mě vzniklo po přečtení tvojeho...... BARBAR