Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zobral si mi...

21. 03. 2003

1799

Autor

nebraska

...

Zobral si mi polku duše
čerstvé kvety orgovánu
púšťaš do mňa psa čo kúše
vždy keď tíško myslíš na ňu
Zobral si mi všetky rána
tma mi hladí modré pery
v slziach nádej, možno planá
smrť už spieva spoza dverí
Spieva pieseň o vtáčatku
čo stratilo všetko perie
nieje to viac o začiatku
život z tela von sa derie
Nahé telo v triaške stoná
nevidí viac lúče z neba
môže zato všetko ona ?
Vlastný hrob mi bolo treba.
Biele ruže v chladnej hline
cestičku si ku mne razia
polka zo mňa v slzách hynie
a tu druhú červy kazia
Zobral si mi život z hrude
zabil vo mne lásky ženu
ženích pre mňa diabol bude,
diabol pre mňa, anjel pre ňu.

Naso

11. 04. 2003

Dát tip

vykričať sa možno pomáha zo všetkého najviac! len nie všetci to dokážeme tak pekne, teda tak čítavo...

SmartMio

10. 04. 2003

Dát tip

Chcel by som ti napísať, že táto báseň je proste nádherná. Ale je i smutná, lenže... utrápený básnik píše tie najkrajšie básne... ak má talent. Ty máš nie len talent ale i pero poruke (elektronické) a je to krásne ako vydarená dráma. (asi už píšem trochu blbosti...keby - tak sorry)

Zolo

01. 04. 2003

Dát tip

púšťaš do mňa psa čo kúše vždy keď tíško myslíš na ňu To je drsný, ale pravdivý, zrovna jsem, bohužel, asi ten s tím psem, proto mne to velmi, velmi zasáhlo ... Ach jo, ...