Medzi štyrmi stenami

ale pustěj :-) jednou se zdi rozestoupí a ty se rozletíš s celým hejnem havranů někam do zimního světla :-)*

Vim,ze je to trochu zjednodusene,ale myslim,ze m,uvis naprosto vsem pubertakum z duse :-) Jooooo a tip :)

každý se zamýslí nad útokem proti své "zdi".... a mnozí vyhrávají ....důležité je nevzdávat se svých snů*

!*

velmi osobite a na tvuj vek velmi talentovane...

nepustia Ťa, pretože sa musíš pustiť von sama :o) súhlasím s Nasom - chceli by sme v básni bojovať ten boj s Tebou - najprv ho len tušiť a potom naplno vycítiť

****líbí se mi.

je fayn, že rozmýšľaš o tom, čo sa s tebou (s tvojim svetom) robí. Dobrý a vzácny predpoklad, že nezostaneš apatická, ignorantská voči udalostiam navôkol. Teraz k básni... Prvou a druhou vetou si vlastne povedala všetko (Bojujem sama so sebou... Prebieha vo mne búrka citov...) To je tvoja nosná výpoveď a je škoda, že si to tak polopatisticky povedala už v úvode. Mali sme sa - my čiattelia dopracovať k tomu sami - pomocou slov a viet, ktorými tento stav cítiš. .

..dost šílený pocity..........asi to znám!fajn

No vieš...moje druhé ja je tak trochu šialené....:))niekedy ho neviem potlačiť..:))

A v životě to tuším nikdy lepší nebude... tedy najdou se i světlé chvíle, ale ty pochybnosti, tužby a omezování, to je setrvalý stav :-)) Ale ty světlé chvilky stojí za to snažení.........*

Když bojuješ, tak je to dobrý. Buď ty zdi zbouráš, nebo najdeš dveře. To, že říkáš nikdy, to nefunguje, to jsou jenom slova. ***

Našťastie je táto báseň len akýmsi premýšľaňím...čo keby...?:))...otázka, ktorú som kládla sama sebe...