Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž mívám strach, že mohu přestat být
15. 05. 2000
8
0
2321
Autor
Miracleion
K.L. nad Keatsovou básní When I Have Fears That I May Cease To Be
Jsem snůška snů a oči bez naděje.
Jsem žebrák osudu a sedmá barva duhy.
Jsem smutný klaun a tělo přes koleje.
Jsem bouře bez větru a sluha sluhy.
Mám oči katů zvyklých krve pití.
Mám pěst, v níž snoubí se jen strach a špína.
Mám ústa, co se prázdnem mrtvých sytí.
Mám srdce, které vychloubá se barvou vína.
Jen listí padá ze stromů,
jak čas, ten kumpán osudu,
nám měří naše svíce,
a já, jak osud maelströmů,
myslím na to, až nebudu
žít láskou k tobě více.
Teplovodni_potrubi
07. 05. 2003
Mira, týýýý brďo, to je super....na to, jak jsem tě poznal a to, že jsi takový krásný blázímek milující život plnými doušky, tak tady jsi mě šokoval nádhernou hloubkou a procítěností, nebo snad lépe řečeno takovým melancholickým smutkem...fakt hodně moc pěkná báseň....
Teda Fotopíku, to jsme si o Tobě teda fakt nemysleli, že umíš TAKHLE psát. Jsi talent, ač se nezdáš. Jednou vejdeš do učebnic české literatury 21. století - což ovšem nemyslím jako ironii, ale jako daný fakt... Hluboce se ti klaníme.
celkově se mi to moc líbí, začátek mě úplně okouzlil, ale od jen listí padá ze stromů, mi to přijde slabší
Zly_skriatok
15. 05. 2000
Velmi nadějné, líbí líbí, vítám tě... tvůj promyšlený styl k nám zapadá. :-))