Sama sobe vsim

Taky ti pak nezbývá než být sama sobě "stvořitelem" a tu bouřku uklidnit...jestli nechceš lodičku s kapitánem překotit... a pak se sama stát potápěčem a oživovatelem mrtvých.... odvrácené stránky Samoty :-))

uf...!!* a klub...

V názvu jsi vystihla vše, čeho musí člověk na své pouti dosáhnout. Nesobecky, v lásce a pokoře před Tvůrcem Velkého díla. *

- jo, kapitán volá o pomoc, to zní dobře, něco jako že i kapitán je jen člověk

Líbí. Moc.* PS: Jsem nejblíž sobě sám a vcelku se mnou vycházím a prakticky se nehádám.

Sám mezi všemi...to znam až nechtěně dobře...bohužel...TIP...vystihla jsi to úplně přesně a hlavně bez zbytečného sentimentu a sebelítosti...o to víc to mrazí...

Naji, je v tom úplně všechno, máš můj hluboký obdiv a tip

no, moje loď ještě pluje, ale na spuštění záchranýho člunu jsem příliš daleko... :-(

Tak to se Ti povedlo.. pár řádků a tolik vyřčeno..

Sam sobe sam ... nekoho mi trosku pripominas ... ale on ted neni sam a Ty taky nebudes ! :o)

Naji, udej svou polohu, už letím!

Ale vážně, ve strohosti a stručnosti je tvoje velká síla a tahle báseň to jenom potvrzuje.

Tož, to je řacha do kedlubny!, jag říkáme my na statku....

Najo, povedala si tak veľa tak málo slovami. Prajem Ti len, aby sa more ukľudnilo, aby si neostala tieňoloďou, ktorá sa vlečie za inými smútkom zatienenými bárkami. Kapitán nevyskočí. Ale to Ty aj tak vieš, že? ;o)

A máš obrovskú pravdu, že človek musí byť sám sebe všetkým! Ale nielen keď je sám.