Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePolibek vlka
02. 04. 2003
4
0
1650
Autor
Snilka
Pohyboval se ladně, směle však chladně
ukazoval svoji náklonnost.
Zvíře co kořisti nemá nikdy dost.
Číhal a přemýšlel,
dvořil se z povzdálí
a čekal…
Podlehla ženské zvědavosti a touze,
stačilo naznačit, podívat se dlouze…
Oči plné jasu, j
istoty, moci,oči co zvaly ke společně probdělé noci…
kterým podlehla.
V údolí opiové řeky z níž pili,
k mlhavému měsíci spolu čistě vyli,
tam pocítila vlčí polibek.
Lásku vlka zakoušela každou částí svého těla
u opiové řeky,
kde se prve milovali.
Pak st
ejně ladně, směle a chladně odkráčel.
Teď ona ladně však nesměle
sleduje bděle,
láká ho z povzdálí
k jejich opiové řece,
hřích v hábu dálky halí
a čeká…
No vono je to vo tom, co to vlastně je za zvíře. Někdy to vypadá jako vlk a když se podíváš s vodstupem, zjistíš, že je to vlastně špatně vykastrovanej vůl.
Už jsem toho pána citoval, nicméně znovu se mi jeho slova vybavila: ...a růžový opar lásky se rozplynul a zbyla jen holá a brutální skutečnost...
J.Vrba - Dražinovská hora
BARBAR -Tip
Barbar-jo, hezký, citát brutálně reálný :o) Já bych to řekla asi dost hrozně, ale všechno je to na hovno. Ať uděláš cokoliv, je to špatně. Ne, v normálním životě asi ne, ale vedle toho vlka, o kterým tohle je, je prostě všechno špatně...
tohle je tajmeně romantické - tak to mám rád - dávám do dvou klubů :-) a tip