Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Peristaltika

03. 04. 2003
5
3
1956
Autor
toyenka

Prolog: pohyby hladké svaloviny nás provázejí celým životem, přesto se je nikdy nenaučíme ovládat......aneb: to je úleva..

J Á
Dosedl jsem na chlad bílého porcelánu a s úlevou pocítil odlehčující pohyby svých střev. Dotírající přetlak byl vystřídán nespoutaným podtlakem za doprovodu orchestru archaizmů. Jejich kličky se rozvlnily pravidelností zdravé peristaltiky a vyměšovací proces se dal nezadržitelně do pohybu. Píseň útrob přeplněných produkty 20. století se rozezvučela v tónině D mol. Na tváři se mi rozlil pocit blahodárné úlevy a pes, sedící jako vždy v mezeře mezi klozetem a ústředním topením zavětřil. Vlhkým čumákem zrevidoval mé načaté trenkoslipy a se zklamáním se stáhl do tepla radiátoru. Občasný záchvěv jeho vousů svědčil o tom, že jej stávající dění nenechává zcela klidným. Jen zvuky smyčců působily na psa tak depresivně, že chudák bezděčně klopil špičaté ušní boltce. Mezitím jsem právě díky pravidelnosti peristaltických pohybů dospěl k zázraku prázdna svých vnitřnotí a nabyl naprostého pocitu uspokojení. Plné útroby na mě působí zpomalováním, a to jak myšlenkových pochodů, tak i pohybových reflexí. Vyprázdněný cítím naprostou úlevu a spokojenost. Pěji ódu na bílý porcelán a drbu věrného společníka mých živočišných pachů a hmatatelného odlehčení za ušima.
 Bílý hedvábný papír s drobným tmavomodrým dekorem pohladil můj unavený vyhřezlý konečník a uspal jej opiem sugesce. Bezděčně si oblékám odložené svršky, zip se zakusuje svými kovovými tesáky do zbloudivšího chomáčku černých zakroucených štětin. Za doprovodu klení uzavírá těsné prošoupané džíny, zatímco pravá ruka stlačuje výpusť modravého vodního víru, ve kterém krouživě mizí tmavohnědé dobře zformované tuhosti, barvitě  žalující na včerejší večerní menu. S úšklebkem sleduji, jak je poslední, nejmenší vypuzenec  právě opustivší mé tělo nemilosrdně utopen a představuji si jeho pomalou pouť hnědavým vlhkem troubí.
 Lehce jsem vzal za kliku a pes v těsném závěsu mých šlépějí opouští zklaměně klozet.  "No Bene, příště to bude o něčem jiném.." slibuji svému stínu v chlupaté podobě. "Neboj, dnes nás čeká návštěva Mc Donalda a to bude bomba... Doopravy, kámo..."

 

S P O L U B Y D L Í C Í
Sežere, co mu do cesty přijde. Nepohrdne ničím, topinkou s česnekem, dortem s křenovou šlehačkou ani japonským suši. Žádná lednice si před ním není jistá. Nedivte se, že smrdí jako tchoř, a to by se tomu zvířeti měl ještě hodně nahas s pokorou ve tváři omluvit. Nevím, z čeho pramení to jeho nemožný sebevědomí. Nechápu, kde stále bere energii dohánět nás ostatní k šílenosti. Ten jeho nemožně šerednej dobráckej zablešenej pes  se od něj nehne, chodí s ním i na hajzl. Nepochopil jsem, o čem si tam ti dva stále povídají. Jen je slyšet hrozný zvuky, provázený psím kvílením. Onehdá jsem musel mírnit Čendu, když chtěl v záchvatu paniky volat Ligu na ochranu zvířat slovy:
"Čendo, neblázni, voni si jinak docela rozuměj. Ten pes se vod něj nehne a nevadí mu ani jeho jediný, 14 dní v kuse nošený ponožky. A nevíš, jestli tam zrovna pomáhá pes jemu nebo von psovi. Říkám ti, nepleť se mezi ně.. Jestli ti jde vo to zvíře, kup mu šampon proti blechám, bude ti vděčnej, fakt.."

 

M A R I E - A N N A
Večer jsem si zapsala do deníčku: "Dnes, na svatého Valentýna mě pozval k Mc Donaldovi." Druhý den jsem pak téměř celé odpoledne strávila ve vaně plné pěny s vůní konvalinek. Zabalená do osušky jsem si hodinu lakovala nehty na bleděmodro a zkoušla, které z mamčiných trik mi sekne nejvíc. Konkurz vyhrálo to žuté s výstřihem a obrázkem srdce v jamce levého ramene. 
 Čekala jsem na něho před Mekáčem celých 20 minut, než dorazil v závěsu se svým nádherným pejskem. Od Mekáče nás s pejskem vyhodili, ale sedli jsme si pak venku na obrubník, ujídali z pytlíku hranolky, já jeden a on 4, nebo 5, možná 6.. Pejsek mu ležel u nohou a tloukl nervozně ocasem do mých lodiček, co jsem si taky půjčila od mámy. Bylo to světový, jenom jsem se najednou musela podrbat na břiše, za chvíli na stehně.. Nedalo se to vydržet, on se tvářil, že se nic neděje, pesan nezúčastněně mlátil svým chlupatým ocasem o mé nové džíny.. 
 Najednou začal zvracet. Tedy pes, ne on. Jeho tělo se svíralo v křeči, obrácené peristaltické vlny procházely psími vnitřnostmi a vyvracely obsah smísený se šťávami ven. Zezelenala jsem. On se na mě nezúčastněně podíval a jen prohodil:
"To ty hranolky. Ben je nesmí na lačno."
Pes se svíjel v křečích svých útrob a já ucítila v puse  najednou sladké sucho. Snad během vteřiny jsem pocítila počínající kontrakce svalů břišní stěny a narůst tlaku. Patro ustoupilo mohutné vlně a já se šťavnatě  rozzvracela spolu s Benem. Stáli jsme u obrubníku, já a Ben, oba zvraceli hranolky a On se na nás zhnuseně díval. Cítila jsem, jak se mi rozpouští po tváři mamčin make-up i její perleťová rtěnka, ale bylo mi to úplně fuk. On nezi tím od sebe pomalu odstrčil papírový pytlík s natisknutým logem Mekáče, omotal si Benovo vodítko  kolem zápěstí a chvíli jen tak stál. Pak jsem mezi návaly svých vln zvratků uslyšela jeho hlesnutí, "tak ahoj.." a zůstala zvraceje u kraje chodníku sama.. Děsnej kluk.. Ten pytlík od hranolků z Mekáče byl úplně prázdný.. A nesnědl to chudák Ben...

 


3 názory

nejde o to, že to má odsejpat...Hrabal tak ppal květnatě, a přitom to dokázalo vtáhnout...asi je potřeba si na tvůj styl zvyknout, no :o)


toyenka
14. 07. 2015
Dát tip

Vím, že to je rozvláčné. Prostě tenhle styl psaní miluju, i když to ostatní neradi čtou. Naopak mě se líbí začátek a konec je k ničmu, tak píše každý :) - hlavně, ať to odsejpá.. vím, vím..

Vlastně tomu říkám "malování písmenky"..  nejde tam o akci a spád, ale o vylíčení situace... vtáhnutí do barvy a té chvíle..

Nedá se to nikde publikovat :) je to moc pomalé a takhle si můžu psát doopravy jenom sama pro sebe a několik málo duší podobné krevní skupiny.. ale i tak děkuji za přečtení :)

 

 

 

 

 


kdybych dal na první dojem, tak jsem přestal číst v polovině první kapitoly. Moc rozvláčné...ale v dalších částech to dostalo spád :o)


ulita
12. 08. 2003
Dát tip
IVA: no, ale ten asi nebyl asijskej... leda že by tam dali nějakýho pekingskýho mopslíka, aby to bylo komplet...:)

toyenka
11. 08. 2003
Dát tip
Ivanol: Díky, je to fakt hnusný, ale děsně mě to bavilo psát.. Vlastně to byla taková zvrhlá zábava jednou navečer.. Jo, je to docela dobrý, ale to téma.. Nechápu, že se vždycky povede něco, o co nestojím.. Prostě, když mi o nic nejde... :-)) dík...

ulita
11. 08. 2003
Dát tip
IVANOL: taky ti přišlo divný, že je to asijskej chlapeček?? a pokud mě pamě't neklame, tak v tý reklamě je i jeho maminka a ta už tak asijsky nevypadá, že jo...?

IVANOL
11. 08. 2003
Dát tip
toy: tak přesně to je vono! Když chce člověk napsat fakt něco hlubokomyslnýho, tak se to nedaří. Proč? No protože si na ty moudra jenom hrajem, ale tohle je naše podstata, ve který se denně pohybujeme. A navíc jsme fšichni náramně cynicky ftipný. To je jasný, že se to potom takhle krásně vyvede.:-) uli: na maminku si už nepamatuju, ale nebyl tam náhodou nějakej pes, kterej při tom smradu sklopil uši a odlezl?

IVANOL
16. 07. 2003
Dát tip
Fakt hnusný, připomělo mi to asijskýho chlapečka z reklamy, sedícího na záchodě se slovy: "Fuj, to smrdí.." Jsem takový citlivý chlapec a tyhle fekalismy nemusím. Mohl bych se třeba poblejt. Výborně napsáno, stojí za TIP, :-))

ulita
03. 04. 2003
Dát tip
tý brďo... tohle je dobrý. spíš teda formou, než obsahem, ale stejně.. ten první kousek jsem nedočetla (nějak jsem se nemohla překonat) ale myslím, že to až tak nevadí...možná, že by peristaltika jkao taková stála za delší úvahu :))

Oureca
03. 04. 2003
Dát tip
Nejdřív mě to prišlo hnusný,pak děsný a nakonec jsem skončila s rozmazanou řasenkou.Konec mě rozvlnil v záchvatu smíchu nejen proto,že mi to přišlo tak lidský a ze života (vlastního).

toyenka
03. 04. 2003
Dát tip
ulita: jen mě nepšťuchuj, nebo to ještě barvitě rozvedu dál.. :-)) Oureca: vidíš, a to jsem vyslechla názor, že dobrý je jen ten první kousek, že tam ty další dva neměly být. Nepodařilo se mi vysvětlit, že to odlehčují a dobarvují.. Díky, přátelé..

Oureca
03. 04. 2003
Dát tip
No jo,holt mají jiný zkušenosti. :-)))

Rowenna
03. 04. 2003
Dát tip
Výborně napsané. Jen to téma :-))) no, o hovně. Ale skutečně, klobouk dolů. Jakože žádný nenosím.

ssaamm
03. 04. 2003
Dát tip
TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru