STVŮRA

Subtilní chlapec s bouličkami na místě bicepsů okusuje kůru stromu stojícího uprostřed planiny černé afriky, za šumu lehkého vánku, při zapadajícím slunci, zdá se být nezvykle klidný. Bloudí již třetí měsíc Ugandou, sám, hledá kudy by se dostal k civilizaci. Pro život v divočině nebyl stvořen - má jen malé bouličky místo bicepsů.

Tou dobou se stejnou plání valí bytost, jíž příslušníci jednoho domorodého kmene nazvali ve své řeči "zrůdnou goriloženou", když se jim k smrti vyděšeným podařilo před nestvůrou uprchnout. Funící, tře zapařená tučná stehna bílé barvy o sebe, křiví tupá ústa.

Linie afrických cest chlapce - kůrojeda a přízračné ženy - machny se přibližují, spojnicí jim je strom uprostřed planiny. Chlapec hltající kůru teď už vidí dunivými kroky k němu se blížící zavalitou ženu oděnou jen v hustý porost na několika málo místech jinak špínou pokrytého těla.

Machna zrychlí krok, hnaná chtíčem po dlouhé měsíce jen slabě ukájeným pofiderními styky s mravenečníky a jinou menší havětí. Kůrojed oddávající se po tři dlouhé měsíce samohaně neprotestuje, když ho divá lidoopka rosolovitou rukou srazí k zemi a odhalíc ohromnou pulzující vagínu nasedne na něj, tak že je vidět jen divoce poskakující obří pozadí a paže bušící do nešťastníkovy - už tak dost propadlé -  hrudi.

Širou plání jde obří žena se zkřivenými ústy a z tělního otvoru v místě kde končí a třou o sebe její tučná bílá stehna jí trčí paže s malou bouličkou místo bicepsu.