Pohroma

Žasnu nad tím
má milá
jak si hloupoučká
teď už vím

Jak ten déšť
co padá
do vod řek
a na síle jim přidává
aby s hrozivou silou
ničily domy
který jim do cesty přídou
jak vodní pohromy

Mi připadají tvá slova
tak banální, jak ten déšť
tak ničivá
jak rozvodněná koryta řek
ale o ničivosti
svých slov
netušilas nikdy
dost

Abys vážila
co říkáš
jak ta řeka
mne lákáš
na krásu svou
abys mi záhy ukázala
stranu druhou
Že jsi jako pohroma!