VRÁNY

Kostnatý vrány

lítají nad krajem.

Srdce tvý mámy

pláče nad svým hochem.

Tak trochu se zamysli

v tu myšlenku života,

než zase ti odnesou,

v čem byla tvá dobrota.

Ukradnou vrány ti

ty šťastný léta,

kdys myslel na děti

a krásy světa.

Uteč dokud můžeš,

nezraňuj stařenu,

komu tím pomůžeš,

že smrt chceš za ženu?

Nesmíš se vzdát

pro jednu ženu,

chtěl si lásku dát,

nemělo to cenu.

Ona jiného našla si,

co srdce jí uchvátil,

kdo tenhle požár uhasí,

ne ty, cos život zatratil.