Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevděk
14. 04. 2003
23
0
2490
Autor
Quarryman
Chladný polibek,
vločka sněhu na tváři.
A odměnou - smrt.
hustý...všechno, co si myslím, tu už bylo řečeno, takže nebudu opakovat...
...haiku nevyhledávám, snad se mu ani nesnažím moc rozumět, ale tohle je výstižné...*T
Řekl bych, že smrt cítíš jako San Manuel Bueno od Miguela Unamuna... Já spíš zastávám východní pohled, ale to je každého věc...
Ona to vlastně tak docela smrt není, spíš (jak psal U_Vulkan) jde o změnu formy. Věřím, že i tobě někdy sněhová vločka přistála na tváři a roztála...
Jo a umřela... pro vločku je změna formy smrt. Přesto hodnotím tvé haiku vysoce.
Koukám, že jsem minule nasekala chyby... omluva.
Česky psát snad ještě umím...
Polibek si spojuji s příjemnem..., NÉÉÉ SMRT!
Přesto to ve mne zabechalo dojem, zasložený "T".
Húúúú, teda, to je pořádně skvělý... až mě z toho chlad obchází, fakt super myšlenka, nelze jinak - Tip
Pravé haiku. S tipem. A řekl bych, že v dubnové soutěži to budou mít konkurenti těžké.
Ono to haiku vyšlo hlavně z pocitu "ukijo" nebo možná spíš "mudžó", který jsem v tom okamžiku zaznamenal... Zdálo se mi to tak typické pro japonské haiku a tak netypické pro mě, že jsem to sem prostě dal...
To U_Vulkan: Já smrt nechápu jako něco konečného nebo negativního... tady je to jenom slovo, které vlezlo do verše...