Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž malíří umírají a rodí se
15. 04. 2003
8
0
1995
Autor
alim
Když chvějí se mé slzy
a plní prázdnodivný rám
a já jen černobílým štětcem
hlubiny času otvírám...
...když nebarevnou láskou
oděn jsem a pohrdám
prohraný v prostoru na krásu
zraněn jsem a umírám...
Však rodím se vždy znova
pláčem barvitým
a rozpitým viděním
vnitřního mléka...
...stávám se dítětem
svobodným a spanilým
rozvitý směsí
a jeho pestrá paleta...
Když krůpěje neživé
v duhové proměním
a v obraze starý rám
podtrhnu znova...
...tak rodím se v novém znamení
bez jediného slova
čistý a zmlazený
Já a Nový obraz...
cekanka_ucekana
26. 04. 2003
Sw.Nigg....anele....nemaluji uz..drive za studenskych casu..bylo par pokusu, ale....nejak to vyprchalo...snad me to chytne zas az na stari... takze musim pockat....-)))) jinak vsem dik...
Těžko se to s touhle diakritikou čte. Jinak, aspoň rytmus ano, ano. Jako bys mumlal neznámou řečí, jejíž konejšivý rytmus uklidňuje. ******
nevím jaké to bylo před opravou, ale TOHLE JE SKVĚLÉ!!
udeřilo to na ty vnitřní struny, na které má, je to násherné,
něco takového jsem dlouho nečetl.. děkuji***
*j*