MEZIBDĚNÍ

I

Mezidbění

 

Holubičí vzkřik

z kamenného okna

zrychluje, zrychluje

k zemi

 

a růželistý déšť ještě váhá

 

Strach tvrdě polkl

trs probuzené trávy

A oči bezděčně

ach oči bezděčné

do oblak

míří

 

A zvláštně poletuje

nedopad růží

poletuje

pluje

nevěříc

 

Nad spánkem

dětský dech

 

II

Drásavost

 

Za Šero ukrývám,

když dlaně žádají,

po ostrém noži

v uzardění

 

A pochvu

do srdcetluku

nožířům–

 

III

Dvojbytost,

 

Staženým hrdlem

za rohy odlesků cest

(boje se nažloutlých kaluží)

všeptává jdoucím

sebestrach

a mlhy jí z očí

kanou

 

IV

HLASY:

 

Ta bledá postava v průhledném smutku

jak noc by rámovala

Dívejte!

 

Na loži ulpělo

zbylé..

 

I záhyby peřin ještě křičí

v napolo vyvrženém bdění

 

Svítání vypálí shluklou krev temnotám

– už pera kohout rovná!

 

V

A píšťala za oknem cestu vede

a matka bezděčně krokuje pláč

a v břiše dosud ticho

 

                Holínky a černý plášť

                holínky a černý plášť

                milovaný černý plášť

                ticho vede

 

Znásilněný život svírá

tělo Kupředu!

 

VI

Pod kápí

 

Do úst vkládá,

Nepojmenováno,

po krutém dechu

A krysích ozvěn

za prstokladem

všímá si všechen život

když jak na trny

nasazuje tóny

dětských písní

 

Dokola

tančí vrány

Za ručičky vedou se

dokola

dokolečka

pod kostelním zvonem

               

VII

Zem ve vlnu

a vlnu v rozhraní

a lásku v zítřek

a zítřek v propast

a trávu v hrob!

a trávu v hrob–

 

A oči bezděčné

a dětský dech

a růželistý déšť

a ticho v píšťale

do oblak

do oblak  Svítá!

21.4.2003 Teplice