Pohádka nepohádka

     Bylo nebylo. A jestli nebylo, tak možná ještě někdy bude. Musíme zkrátka předpokládat, že bylo.

     Takže bylo nebylo žil nežil jeden pěkný optimistický mládenec jménem Adam.

     A opět přesně v té době byl nebyl žil nežil jeden šílený kouzelník Honza.

     A kupodivu opět přesně v té době žila nebyla jedna emancipovaná dívenka Uršula.

     A jednoho krásného škaredého dne unesl Ulu hrozný, zlý drak, který byl možná nehrozný, nezlý.

     To všechno viděl šílený kouzelník Honza a pospíchal za optimistickým Adamem, by mu vše vypověděl. Když se tak stalo, optimistický Adam popadl ... vlastně nic nepopadl, protože to byl neobyčejně svalnatý mládenec.

     A tak se ti dva vydali k hrozné nehrozné dračí sluji, kde drak držel emancipovanou Uršulu. A protože optimistický Adam miloval emancipovanou Uršulu, vrhl se do té začouzené jeskyně. A protože šílený kouzelník Honza považoval za svou morální povinnost následovat ho, následoval ho.

     Uvnitř spatřili hrozného příjemného draka, jak třímá emancipovanou Uršulu.

     Jelikož ta hnusná krásná sluj obsahovala slídu, která ruší magii, šílený kouzelník Honza pouze šíleně zvolal : " Pane Draku, laskavě mírněte brutální projevy své agrese, jinak budu nucen požádat svého přítele optimistického Adama, aby vám velmi názorně ukázal velmi názorné násilí. "

     Ale drak si ho nevšímal, pročež se optimistický Adam rozhodl použít velmi názorné násilí.

     Ale emancipovaná Uršula Adama milovala, a tak rychle vzkřikla :      " Pusť mne, ty zlý, ošklivý draku ! Máš ty nějaké přátele ? Ne ! Protože žereš jen dívky, místo abys šel papat trávu jako každý hodný drak !"

     Drak se na ni zaraženě podíval, než s brekem utekl na pastvu, kde papal jen trávu a ošklivé broučky a všichni ho měli rádi, protože papal jen trávu a ošklivé broučky.

     A emancipovaná Uršula ? Ta se vrhla do náruče svému zachránci optimistickému Adamovi a šílený kouzelník Honza je z moci mu svěřené magií na místě uddal.                         

Konec nekonec