Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePády
06. 05. 2003
5
0
1537
Autor
rabako
Skloňuješ mě podle své poloprázdné zahrady
tajných přání je málo. Ubývám. Máš radost
za spěchu se mi neozývá ani mé volání. Tady
jsem! Růže bez trní jsi našel, ale nezasel dost.
Jen pár roubů se chytí, zahradník ti to říkal!
Nedbals jeho slov a teď je mezi námi osten
těch, které i v dešti ujaly se vláhy země. Prší
na vodu přihazuju i své kapky. Poslední večer
a první pád. S vráskami zacházím jako s ledem
ve sklence růžového džusu vidím už ten druhý.
Don´t_worry
25. 08. 2003
Nedbals jeho slov a teď je mezi námi osten
těch, které i v dešti ujaly se vláhy země. Prší
na vodu přihazuju i své kapky. Poslední večer
///bylo dost obtížné přijít na to, kdo se "ujaly vláhy země" (slova) .-) - jinak dobré, mňam .-)
já vím.....a červenám se.....je tam chba jako hrom..... ;o/ jo,slova...... ;o)
ahá..... ruším, co jsem řekla a beru Tvou pomocnou ruku - je to úmyslné! :o)))
Jemné, ženské, přemýšlivé...růže musí mít trny...jinak to nejsou
ty pravé vzrušující růže!*