O tom, čemu se říká platonická láska

Zastávám názor gASKa, že je škoda nezkusit přistání..., ale když už je pryč tak bych se nebál, že zapomění nepřijde.

Jedinečný je pro toho, komu je blízký ;o)

Je to taková mile něžná představa... Líbí se mi. S formou by se sice ještě dalo trochu pohrát, ale možná by to tím ztratilo své kouzlo melancholie. Myšlenka je každopádně pěkná. Asi ti budu museti přiděliti PIT.

Tak a já se s típkem připojím, jelikož se mi to moc líbí. Ale určitě neodlétej, naděje přece umírá poslední ("Osamělým lidem přec někde naděj létá..."). A NEZAPOMÍNEJ!!! (Stejně by se ti to nepovedlo!)

nemůžu neuronit slzku, jak dojemné... být tak tipický písmácký kritik/duševní EXHIB tak teď smolím něco o tom co mi tahle básňa připomíná z mého ubohého živůtku a hned ti radím že není zle a zvedni hlavu a podobný kydy.. ale to já nejsem! A všichni ostatní... Nebuďte taky:) Nikoho (kromně vás) to nezajímá.... ale ta básňa je fakt sdílná a lehounká***

každý kvítek je jedinečný :)

Neviděl bych to tak černě. :-)

semínko nemá křídla... buďto se chytne, nebo ne... uvidíme :)