Halo

rire: líbí se mi nenadálá rozuzlení Bříza: nádherné avízo12.05.2003...!

Vy vsichni tri... zpivate... ~°~*~°~

uf* /Nejraděj bych si tipnul všem zůčastněným :-)/

počujem R ako ich spievaš nenadarmi si RiRe * *

víš, co je vůbec nejlepší ? že květy kvetou zas a znova navzdory našim bolestem :.-) prohlíd sis někdy zblízka jeden květ kaštanu ?........mě naprosto uchvátil.......******************

riri :c) ~ mělo tam být: " ....něhy ruku bezvládnou..." to je tak, když si to člověk po sobě nepřečte ... ~ a sestřičce Šílené taky moc nevěřte .... protože při "bolesti" se kdesi v hloubce plní nádoba radosti - a proto v tomhle smyslu JE bolest nejcennější květ. A sestřička Vám to jistě řekne sama ~ až se jí nálada zase změní ... ~ v určitém smyslu není nic děsivějšího, než něha pampelišek a sedmikrásek .... nevěř jí - jinak budeš nucen stejně tak věřit i svojí bolesti až příjde. A že se tak stane je jisté.

Wikinko....:o))) taky jsem v nich sladce zabloudila ....ale psát se o nich nedá..... -- Bratříčku nečetl si co jsem napsala....:o) nezapírala jsem existenci bolesti...a neodpírala jsem jí její místo v životě člověka....jen ji nevyvyšuji nad ostatní květy......není cennějších a méně cenných květů.....všechno je taky nejlepší....

sestřičko ~ četl. A napsal: V TOMHLE SMYSLU ~ (a vysvětlil v jakém) V tom smyslu a hledisku, jak to používáš Ty, máš samozřejmě pravdu - tam je všechno srovnané a stejné a .... jedno ~ a teď nemyslím jednotu, ale lhostejnost . . . přemýšlím nad slovem "nejlepší" ... chápu to jako "jedině možné" ... nikoli jako výraz radosti . . . :c) rire ~ promiň :c)

***brabří*** ve chvíli kdy opravdicky přijmu svět jako "jedině možný" přestanu se trápit tím že není takový jaký bych chtěla aby byl...a v tu chvíli mám konečně čas se radovat z toho jaký je. myslím že se snažím žít tak jak tady píšu...a myslím že se můj život nevyznačuje lhostejností a rezignací....(nebo ano?:o)

***Seší*** ~ snad se přestaneš trápit. Nejsem si jistý, zda já také. Toho, kdo přijme povolávací rozkaz do války nebolí zranění a smrt o nic míň než toho, kdo se vzpouzí a utíká. Přestože tuší, že to v řádu věcí nemůže být jinak. ~ máš konečně čas ... ~ ale nemáš jaksi důvod a možnost - protože jaksi není KDO by se radoval a není z ČEHO se radovat. A protože vím, že se raduješ a jiskříš - upřímě přemýšlím, jak toho dosahuješ - do jaké míry jsi v tom závislá na darech a zázracích, které Ti svět skládá k nohám - a kolik je Tvé nezávislé snahy případné bolesti a neštěstí "prohlédnout" a "přetavit" až k jejich opačným koncům. To druhé obdivuji a snažím se o to, - to první je mi lidsky srozumitelné - a upřímě Ti to přeju. Výsledek je ale vždycky styčným bodem obou. Proto také není možné druhým lidem, jejichž míru strádání neznáme - říkat, že stačí, aby se víc snažili být šťastní - že to mají ve vlastních rukou - že je to jejich rozhodnutí. Oni totiž objektivně existují nešťastní lidé. Duše - to není těsto bez vlastní podstaty, které zhněteme pokaždé podle své vlastní vůle. Druhým je možné občas náklad nadlehčit - nebo popotáhnout ho po cestě o kousek dál. Jenom přátelské gesto - nic víc - nemůžeš nést náklad bližního po jeho vlastní cestě.

struny natažené na loutně....a každá jinak zní....proč se je snažím všechny vyladit do jediného tónu který mi přijde šťasný(?).... malé hloupé zvíře....nic víc... šťastnou cestu bratříčku.... mám tě ráda.... ber to třeba jenom jako přátelské gesto - nic víc...

Tolik zmaru...koukni se pořádně, tam dole v trávě...nejsou to sedmikrásky? :o)

*

dyť je jaro, koukej!..

...nee..... pam.... pelíšky.....

kde je Tvá svaté krve číš ? kde pramení Ti voda živá ? už duše své snad neslyšíš ustaň poslouchej ! ona - zpívá ~ ať květy svěží opadnou kdo z nás čas může vrátit zět ? pusť něhy ruku hedvábnou Tvá bolest - nejcennější květ ~ * ~

****tip

**********to se psalo samo.... ale mamutík má pravdu....něžní zem sedmikrásou.......a už možná v zítřku první planá růže..okvětní plátek do úst a sladce mlčet.......a do té doby ještě šeříky a možná jasmín....opojná vůně lip....žluté a bílé akáty a nové a nové falčiny pelíšky....a potom to už začne vonět červeně a sladce po jahodách....nebo raději ty úžasné třešně co má Falčinka doma?....a na vyšehradě je meruňkový sad:o)....ony ani šárecká jablíčka nejsou k zahození....a takhle až do pozdního podzimu....a v zimě si spolu všichni vlezeme pod babičinu duchnu na peci....a venku vykvetou vločkvoně:o)....a pak že jsme byli vyhnáni z ráje:o))) ....a vůbec nevěřte bráškovi břízovi že nejcenější květ je bolest......není cenějších a méně cených květů...tůů tůů....tu tu tu tůů....tu tůů tu .....sourozenečci....☼

a o těch hrubkách vím...a neomlouvám se:o)))

MVMR