Tak se omlouvám, tohle jsem ještě nečetla ;o)
Viděla jsi už stránku www.fod.cz ? Jsou tam příběhy týraných dětí. Z některých Tě až zamrazí!!!
tip*
KT: Víš, já nevim, jestli to chci číst. Je toho okolo i tak dost a já to nějak neumim zpracovat. Nemyslim do povídky, nebo tak nějak, spíš vstřebat a vyrovnat se s tim.
člověk, kterej o tom neumí mluvit neni necitlivej. Někdy je citlivější, než ten, kterej to řiká od rána do večera .-)
Ono se to nemusí řikat a třeba stačí, když se to ví .-)
Jasně. U nás se to ví, ale zdá se mi že se toho všichni bojí, víš?
No, to tak bejvá, ale běda, jak potom natrefíš na ženskou, jako jsem já, která to potřebuje poslouchat :-)
Já myslim, že to tak strašný nebude :-))) A dyť je to hezký někomu to říct, ne?
Je :-) ale někdo to prostě nedokáže :-)
Hmm. Teď mě to úplně praštilo, Já to možná taky moc neumim, jeje to je mi najednou smutno,....
Nebreč, všecko se dá naučit, taky jsem to neuměla a jak mi to teď krásně jde! :-)))))
Jeeeeeeee! tos mě potěšila! Neskončim jako necitelný hovado!!!! :-))))
Teda, to je smutný. Taky nikoho podobnýho neznam a připadá mi to strašný, že vůbec někdo takovej existuje... I když v naší rodině se něco podobnýho taky dědí. Máme se sice rádi, ale většinou to neumíme dát pořádně najevo (úsměv, obejmout se,...) Už se s tim snažim něco dělat... Tip
Já jsem se s podobnou "matkou" setkala. Naštěstí to byla sousedka...
*
Ani za sousedku bych jí nechtěla, já měla za sousedku taky divnou matku, ale až tak a bylo to stejně náročný
Ani za sousedku bych jí nechtěla, já měla za sousedku taky divnou matku, ale až tak a bylo to stejně náročný
Jo, to mi připomnělo babičku z tátový strany, kterou jsem neměla ráda, vždycky k nám přijela a taky akorát nastavila - naštěstí se nemalovala - ale přišlo mi to vždycky divný a navíc jsem se musela pokaždý trochu přemáhat, abych jí tu pusinku dala, jelikož byla hrozně studená - myslím vnitřně :) - a to jsme se ségrou vycejtily. Vždycky hrdě vykládala, jak vychovala tři děti a přitom měla zásadu, že se s dětma nemá člověk mazlit - jako hladit je a tak - no, myslim, že na jejích dětech (mezi který patří můj táta) to je vidět, že jsou dost uhnutý.... *
je to naopak, s dětma se maminky musej mazlit co nejvíc :-)To je úplnej základ :-)
no právě
taky z toho byl táta vždycky ostýchavej a taky si s náma moc nehrál, když jsme byly mrňavý
to je podle mě nejhorší, že se to přenáší dál - je potřeba mít aspoň toho druhýho rodiče normálního, aby vyrovnal deficit
ano :-) aspoň někoho :-) stejně se to nevyrovná úplně :-)
Add. Kdyz jsem si to precetl, tak jsem si rekl: "hele koukejme agrese vuci matce". Okousek dal jsem jeste nasel: "...já to měla doma, jenže moje matka nepláče a nesedí doma sama, má okolo sebe spoustu lidí, je dobrej manipulátor:-)))život neni spravedlivej :-))))) " Tak se to tak nejak potvrdilo z druhe strany. To je trochu nebezpecny sport... :-)
A dál? Potřebovala bych dobrýho psychologa :-)
Tak se obrat na Cimrmana: Na blizkeho cloveka neplivnes a plivnes-li, nedoplivnes, a doplivnes-li, netrefis se a trefis-li se, pak jedine do sebe... a to tom ta povidka je - strefujes se fantazijne do matky, ale nakonec priznavas, ze jsi to ty, kdo sedi na druhem konci a cekas (viz tva prezdivka), matka je tim naprosto netknuta, jak tez sama pises. Trochu to mrazi, kdyz to clovek cte.
Kazda rada draha, ale na zacatek staci, kdyz vis, jak to funguje -miris na matku = strefujes sebe. nemir na matku = nestrefis sebe. S blizkymi lidmi tvorime spojite nadoby. Neni mozno rici partnerovi: "Vole", aniz by z toho ipso facto nevyplynulo, ze jsem neuspokojena krava (partnerka vola). Ale jeste mozna je uzitecny vedet, co znamenaji ty utoky na matku - predpokladam, zes to psala v noci, tedy unava, tedy vetsi potreba byt s nekym, nebyt sama. Tedy: Utok na matku = volani po podpore. Utok vsak spise zvetsuje vzdalenost mezi tebou a matkou - tedy navozuje pravy opak toho, co vlastne v te chvili potrebujes. Ale tohle jsou prvni postrehy, vystrely od pasu. Presnost plus minus stodola. :-)
Hm, zajímavý, nový poznatky, akorát mi pověz, jak to, že když já mířim na matku, tak se trefuju do sebe a když zamíží ona, trefí se spolehlivě taky do mě.
to je na delsi povidani, ale ftip je nejlepsi: Prijde syn za otcem, jaky pak pry je rozdil mezi kritikou zdola a shora. Otec, at pry mu prinese kybl s vodou a de si stoupnout pod okno. Pak vezme ten kybl a chrstne to na nej. Pouda, tak to byla kritika shora. Tak si, mily synu, vezmi taky kybl a chrstni to na me. Inu syn bere vedro, chrsta, voda leti do vzduchu, pak se pomalu zastavuje a zpomaluje a pada dolu zpet na syna. Inu Trautmberku, to byla kritika zdola, proste tak jako to bylo napsano na jedny ceduli: Vystup na sochu Krakonose je zapovezen. Proste at to ma tva mama jakkoli, ty vuci ni nejsi Krakonos. A to je myslim, dobre ponauceni z dnesni pohadky na dobrou noc... :-)
Tak pak neřikej, že blízký lidi jsou si spojený nádobí, když to funguje jen na jednu stranu!
Dobrá perspektiva :-)))
funguje to na obe strany, ale je to slozitejsi...
to je smutný..ta povídka... lidi sou zvláštní
Teda, opět spousta kritik, snad opět nezhřeším když je přeskakuji, přeci jenom jsem tu kvůli tomu dílku, že:)
Povídka hlubokomyslná, zamyšlenívyvolávající..lidi by si měli uvědomit, že nestačí jen mít rád a usmívat se, ale dát to lidem najevo..říci ostatním, že a jak je máme rádi, podepřít je když to potřebuji a ne se na ně pořád jen nepřímně usmívat..
Když mi na někom záleží, tak mu to řeknu a když mám někoho rád, tak to dávám stále najevo..snad tedy nedopadnu jako ta paní..(už proto, že jsem pán..:)
Málem bych zapoměl.....*T..:)
dopadneš líp, už jen proto, že ty budeš milovat, ona ani neví, co to znamená :-)
cekanka: však já taky ne :o)
Takový panímámy neznám, nechci znát a doufám znát nebudu...
(dílko přelousknu dvakrát za pět minut ale konkrétně u tvejch pak ještě dvakrát tolik strávím nad kritikama a valím, valím bulvy:)) ) *
Nanthei: Děkuju
George: Děkuju
No, val :-)))))
tohle je drsný...
nedokážu posoudit, zda je to černý, bílý nebo barevný, ale napsaný skvěle
*
Lokomotiva 38 Odžibvejský je skoro v každý Saroyanovo povídkový sbírce. Jen co vyšlo u nás, tak je to Jmenuji se Aram, Léto na krásném bílém koni, Pět zlatých hrušek. Ale o tom usmívajícím se klukovi jsem četl jenom jednou, a taky si teď zrovna nevzpomenu kde.
bedlivě vás čtu a studuju :-) a ukládám do paměti :-) teda doufám, že ještě nějakou mám :-)))
Jo, už vim, je to povídka Chechtavej Sam a je ve sbírce Pět zralých hrušek
tak dík, podívám se po tom teda v knihovně :-)))))
anebo ne, tam já nepudu :-)))))
A koho trápíš? :-))) Neodbíháme, to bylo všecko k věci, ne? :-)
Stando, napsala bych Ti utěšující vzkaz, ale stydím se, protože by to od přemoudřelé Kodynie mohlo vyznít nabubřele a neupřímně. Tak jen poznámečka na okraj nejsi v tom sám, je nás takových podobných více.
jsme takoví všichni, akorát někdo si to uvědomuje a tim pádem má šanci na tom pracovat a to je dobře :-)
Čekanko, lepší je si to neuvědomovat, ta práce je opravdu heroická dřina.
No a to je to, co probíráme ještě někde jinde o tom rozumu :-)))))
Já vím, Čekanko, nachytalas mne na švestkách.
Tak já taky děkuju, že ses nad ní zamyslel :-)))
fidel: Ano, to je pravda, všecko se dědí, všecko se odkoukává. Od rodičů se učíme.
tak to Ti přeju..:-) jeden pro Tebe
Evička: No ano, musí bejt po jejím, neobětuje se, nepřizpůsobuje se. Je milá a krásná a miluje jen sebe.
uffuff, pripomina mi to jednu stiznost na matinku, co jsem kdysi sama napsala. a deti jsou taak usmevave a...a... a to je prece nejdulezitejsi! - a kdyz nebudes hodna dcerka jako ted, tak ti priste ani tu tvar s make-upem na polibeni nenastavim...
tak jak psal Krel - zasah ...
*****
Moc hezky napsané. Málo lidí tak chápe, že v krátkých a nekompikovaných větách je veliká síla. Je to čtivé a je to pravdivé, tak co chtít víc :-) TIP
A zase div že ne poslední:o)....*skvjelé
Další sqělá povídka, zasahuje opravdu přesně*
Umíš
des: asi si tě budu muset přečíst :-)
dejf: Ano :-) ať žije minimalizace :-)))))
morbid: Co ne poslední? 8-)
Big: Nemusíš ji neustále projevovat, když je všude kolem cítit, děti potřebujou jistotu :-)
JRR: Děkuju, to potěší :-)
Vzheledem k tomu, že Tě mám jako nejoblíbenějšího autora, rád bych se tak něgdy projevil...jenomže ty wostatní!! Voni Tě maj taky za nejoblíbenějšího autora!! Určitě! nemám je rád!
:o))
Pimprle: :-))))) to mě mrzí, že nemám jako oblíbenýho autora jenom tebe :-))))) možná by tě to uklidnilo :-)))))
Přežívám:o) Vlastně si cenim toho, že mám jako nej. někoho, kdo je jako nej. i u fšech ostatních a on má taky svejch nej. víc:o)))))))
Odteď to začíná bejt maličko komplikovaný:o)
Protože píšu jako prase:))
nepíšeš jak prase :-) a víš to :-)
cekanka > no jestli si myslis, ze mas toliko odvahy, tak klidne, ja si totiz tam skoro porad na neco stezuju ;-)))
des: Já jsem děsně odvážná :-)))
big: Musí se naučit, že pokaždý nevyhraje :-)
yoyo: achjojo :-)
Zdá se mi to tak maloulinko zjednodušený pohled. Trošku černobílý. Onehdy jsem vedla rozhovor s jinou matkou. Zeptala se mě: "Vy svému synovi věříte?" "Ano, důvěřuji mu, a on důvěřuje mi. A někdy mě zklame, a někdy ho zklamu já," řekla jsem na to. Bývala jsem i netrpělivá matka, a někdy jsem neměla náladu a čas. A bývala jsem i skvělá matka a celý večer jsem si s nimi hrála a zpívala. A taky jsem byla občas malicherná a většinou velkorysá. A děti cítí, že je miluji, a někdy se na mě zlobí. A někdy se na ně zlobím já. Existují zločinecké matky, samozřejmě, ale myslím, že většina matek je jako já. Nejsou černé, nejsou bílé. Jsou barevné. Aspoň v to věřím. :-))
Dílko je dobře napsané. tip. A promiň, že se ti tu vykecávám.
Jsou matky, který jsou jenom černý, věř mi, který nepohladěj a nedaj pusu. A o takový to je
Toto dílko je hrozně smutné a šíleně pravdivé. Není co více dodat.
Možná. Ale neznám žádnou takovou. Já o nich jenom čtu. :-))
Kodynie: ... neni
Rowenna: Tak jsi šťastnej člověk
Já pár takových opravdu znám - jak by se mohly svých dětí
dotknout, když maj ty dlouhý drápky a na svým zarputilým
obličejíčku namalovaný úsměvný obrázek????Některé ženské
jsou jedna hrůza! :-)Ale znám i zmalovaný dobrý mámy!.-)
Hm. Nemám co dodat. Snad jen TIP
Škoda že to je tak "úsečkovité" protože jsi vystihla skutečně jeden častých a závažných problémů vedoucí k zamyšlení...ale třeba to byl tvůj záměr hodit některé věci jen do prostoru...
Jinak se mi to líbilo...
3/5
tady už bylo vše řečeno...minimálně od tebe dvakrát :)
Nepacilo sa mi ... smutne ...
nerada citam o ludskej samote ... a bolesti
No, vidíte mě tu ...??? Jsem tady, na konci :-)
( v takovém zástupu se ani nedivím)
Určitě jsem viděla matku, která matkou nebyla, nechtěla být. Měla před sebou dítě, ale kdyby mohla, neznala by se k němu. Nikdo by totiž k té krásce ani to děcko nepřisoudil. Ale taky znám matky, které dají facku, protože musí, třebas místo pusy. Ale to neznamená, že nemají rády, jen si to ty škvrňata zaslouží. Takže s tímhle dílkem přišlo uvědomnění a tvář už nebolí, a vím, že mě má ráda. Tak.
Jo, jinak, je to pěkná strefa do dnešního světa. *
výstižný.... deprimující... skvělý...
t*
Tak teď nevim, jestli vůbec dítě chci. Ach jo, úplně si mě rozhodila, je to smutné, skoro na slzičku ... pláču ... směju se ... a píšu = napsala si to výborně!
:-))) Jo, o tom to přesně je :-)
Ať vezmeš jakýkoliv nástroj vždycky jsou struny naladěné a zvuk je silný a míří na to správné místo. Chci se dožít toho až budu stát ve frontě na knihu, která bude oslovovat. Pak ji vezmu, uložím do knihovny a budu svým vnoučatům vyprávět o jedné ženě, kterou jsem ani neviděl, ale kterou jsem měl hodně rád, protože její duše jiskřila jako drahokam.
A to si jí ani nepřečteš? :-)))))
Rowenna dobrá!
podepisuji :)
to víš, že jsem si ji přečetl, ale rychle, ještě se k ní vrátím. pa pa
ale já myslela tu knihu, jestli ji přečteš, nebo jen vložíš do knihovny :-)))))
já jsem ráda pochválená :-)))
Fuj, to sem se lek. Ještě, že je to jenom povídka.
Brrr a tip
Pěkné, ale jak pravila Rowenna, přeci ejn pohled-bílá-černá. Znám podobnou matku, ale je barevná...*
já znám přesně takovouhle
mmm, a já už myslela, že horší matka než ta, která dítě zavrhne a odloží není...
Je. Ta, která dítě zavrhne a odloží mu aspoň dá šanci. Ale takováhle ho jen celej život trápí.
a o té beznaději, kdy dítě už neví, co by si počalo, aby se zavděčilo, občas píši...Jednou vyroste.. A odejde z domu. nenaplněé a bude mít problémy s partnerem. Možná nejen s ním. Jeho pohled bude cennější než pohled dětí souseda, které se s úšklebkem dívají do tváře smrti a nic o ní neví...o umírání uprostře dživota, o smrti v očích svých rodičů, o smrti ve vlastních očích, o smrti naděje....
SV: Ty se nikdy nezmiňuješ!:-)
Bootex: A bude chtít bejt blbé a šťastné :-)
SV: Tak to si od toho pána budu muset něco přečíst :-)
St.: smím se ptát na název knihy?Blbé a šťasné... A nebo lískovým oříškem, tolik hladkým...
ty jo, ty seš rychlejší, než já, dyk jsem to ještě ani nezkontrolovala! :-)))))
Pozdě si někteří rodičové uvědomí, že jejich děti nejsou takové, jaké je chtěli mít, že nejsou to, co s i o nich mysleli.
o tom to neni. Je to o tom, že dětem musíš dát lásku, když jim ji nedáš, ztratíš je a pak se divíš. A můžeš si za to sám.
No však. když jim nedáváš lásku, to stejný jako to, že se o ně nezajímáš a pak se divíš, co z nich vyrostlo, myslim, že ti rozumim, mám to přece doma ne?
Sedí na druhom konci sveta. Na rovnakom konci.
já nevim, máš? Spousta lidí to má doma, i já to měla doma, jenže moje matka nepláče a nesedí doma sama, má okolo sebe spoustu lidí, je dobrej manipulátor:-)))život neni spravedlivej :-)))))
na jakým rovnakým? Jak to myslíš? :-)
Matku, maminku mám hodnou, otec zlobí.
Tak aspoň někoho máš :-) a jak to s maminkou zvládáte?
Máme se rádi. Četlas přece tu moji povídku o létajícím chlapci.
nesmál bych se tomu...ale když myslíš..
To myslím tak že (možno) bude mať dieťa podobný osud až zostarne. Niekedy to býva tak ako sa hovorí: "Aká matka taká Katka", "jablko nepadá ďaleko od stromu"
to neni smích, ale jen úsměv, usmívám se stále
Takový čůzy zmalovaný znám! Pěkně jsi je vystihla, udělala jsi
mi tím velkou radost! Mám takovou sousedku! Jak já ji nesnáším!
A její děti jsou načančaný a mají prázdný pohled! Děti bez mateřské lásky! "Maminka" je taková
malá domácí teroristka - i když nemá tepláky, tílko a pifko!***