Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sonet pro paní učitelku

15. 05. 2003

1021

Autor

Lowlander

Tohle jsem napsal už kdysi hrozně dávno.. byl t můj první sonet, ale pak zmizel a když jsem dne uklízel... nalezl jse jej :o) Tak nějak jsem to tenkrát cítil...

Na mne, malého chlapce,

se usmívala věru sladce.

Pak sladkost z velikého kapsáře

mi dala a pohlazení na tváře.

Vyprávěla nám o odvaze

utrpení a o přísaze...

A mluvila také o Auroře

s níž jsme chtěli zbrázdit moře...

Zahaleni v rudé vlajky,

co byly pro nás křídly rajky,

my zdravili jsme dělníky.

Teď o hvězdách a proužcích mluví

a o svobodě... jiné

A my jí nevěříme... my ne!

Drago, tak si to pamatuju... nástěnky plné červeného krepáku, plastikových karafiátů, červených nadpisů a hrdinných vojáků, zachránivších naši vlast (btw: to hrdinství jim bhužel dneska mnozí odpírají a když vidím na hřbitově jejich hroby - neznámý ruský voják - tak jim tam občas oložím kytičku... zaslouží si to...:o/)