Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čekárna

23. 05. 2003
2
0
679
Autor
Artemix

Sedíc, čekajíc na vlak...

 

Mezi prázdnými zdmi pár lavic a lidí.

Před zimou ukryti, někdo se směje, jiný se stydí

a do ticha zní monotóní hlas: „Vážení cestující…“

 

Kolik lidských osudů už poznal tenhle svět,

Štěstí, lásky, smutku, lží a prázdných vět?

Tolik, že už sis zvykl slyšet všechno potisící…

 

Venku je tma, jen zářivka vydává trochu světla.

Možná chceš utýct, pryč z tohohle světa.

Kam však chceš jít? Jsi sám…


PS
24. 05. 2003
Dát tip
Mno, když takováto témata zpívá Mňága, tak k tomu má aspoň veselou hudbu... :o) (monotóNNí !)

Mám být upřímný ? Tak jo. A ať je alespoň veselo, sestavím kritiku ze slov jednoho z řádků básně: Máš "štěstí", lásko, nelžu: Je mi smutno z tolika prázdných vět. (za tu lásku se omlouvám, ale koneckonců napsalas ji tam ty..:)

Dash_707
23. 05. 2003
Dát tip
:)*

xxxsoul
23. 05. 2003
Dát tip
.... dane tema se mi libi, jen by to chtelo vic zvyraznit pointu a dat tomu malinko nadeje... presto je mi blizka... t* :)))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru