Dubnobasswithmyheadman

Dubnobasswithmyheadman znamená přelomové album ve tvorbě dnes už na taneční scéně notoricky známé formace.V roce 1990 přichází do skomírající synth-popové formace mladý nadějný DJ Darren Emerson. Rick Smith s Karlem Hydem se totiž rozhodli, že změní hudební směřování kapely poté co se nechávají okouzlit novou hudbou plnou rytmů a groovů. Prvním výsledkem jejich práce je po pár “zkušebních” singlech album s prapodivným názvem. Underworld zde představili svůj nový zvuk, který je směsicí techna,ambientu a alternativního rocku, i když ani tento popis nemůže ilustrovat specifický zvuk, který by si toto trio mohlo snad i patentovat (kdyby ho na dalších albech zase trošku nepozměnilo). Karl Hyde navíc přidává svůj svérázný zpěv jehož textová stránka se vymyká všem jednoznačným interpretacím a je spíše jakousi mozaikou impresí a idejí. Většina skladeb nabírá postupnou gradací doslova hymnických rozměrů a zvuková pole se vypínají od sférických výšin, k hlubokým temnotám, od niterných vibrací až k zamlženým dálkám tisíců ozvěn. Elementy které se vynořují z temnot podsvětí, aby na chvíli splynuly s proudem a později uvolnily cestu nově se rodícím- to jsou typické prvky hudby Underworld, které poprvé rozvinuli právě na Dubnobasswithmyheadman.

Albu chybí slabší místa. Od skvělé Dark&Long, s jemně propletenými rytmy a spoustou skrytých překvapení nás pánové přenesou do klubu (Mmm Skyscraper I Love You) až ke čtveřici skladeb, které úžasně propojují ambientní zamlženost s energií rytmů a vytváří tak onu typickou psychedelii, která jakoby prýštila odněkud z podsvěta (Surfboy, Spoonman, Tongue, Dirty Epic). Cowgirl patří mezi největší hity Underworld a bohatě vrstvený podklad spolu s euforickým textem neztratily ani dnes nic ze svého kouzla. River Of Bass nás vrátí do poklidné nálady a poslední Mother Earth se závěrečným ekologickým apelem pak trochu připomene éru ještě bez Emmersona.

Dubnobass… se ve své době setkalo s všeobecně skvělým ohlasem o ovlivnilo i spoustu ostatních muzikantů a producentů. Důkazem jeho nadčasové kvality je prostě jen poslech…vůbec nezestárlo. Přerod Underworld byl určitě správným rozhodnutím. Hned prvním albem se totiž toto trio zapsalo do hudební encyklopedie 90tých let dnes už minulého století…když ho ale poslouchám, uvědomuji si relativitu času…