Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKRÁTKÁ ÚVAHA O PŘÁTELSTVÍ
26. 05. 2003
1
0
3009
Autor
Lowlander
Vždycky jsem se uculoval nad frázemi o přátelství. Tak trochu lacině vyznívající věty jako: "Přítel je ten, kdo první příjde, když všichni odejdou..." mi připadaly trapné a hloupé... už tu, na světě, jsem pár pátků a tak přece svého přítele poznám, nebo ne? Spálil jsem se jen párkrát... Ale ještě nikdy ne tak, jako dnes.
Poznal jsem lidi, kteří pro mne znamenali mnoho. Svým až otcovským přístupem mne naplňovali pocitem hrdosti a radosti pod nimi pracovat. Byli to mí přátelé a já ybch za ně dal ruku do ohně... zklamali. To se stává... Někdy je těžké podržet druhého, když vám samotným teče do bot i když... Stalo se, stalo... Moudří lidé odpouštějí, moudřejší nezapomínají... Ale dnes?
Představte si někoho, kdo pro vás znamená moc. Člověka, k němuž máte důvěru. Je pro vás jako pomyslný prám, stéblo, kterého se chytáte v bouři zmatků každodenního života... dýchali byste za něj, protože si myslíte, že on by totéž udělal pro vás...
A pak se všechny romanticky slastné iluze o přátelství rozplynou a vám je do pláče. Je mi z toho smutno. Celým pokojem hřmí Wanastowi vjecy a já hledám v paměti, kde se stala chyba... Hledám, ač vím, že ji nenajdu, protože je ukrytá někde daleko za horizontem našich vzpomínek...
Dávejte si pozor na přátele. Někteří umí zranit tam, kde byste to od nich nečekali... Odpouštím Ti, M., ale nezapomenu... Nikdy nezapomenu...
Poznal jsem lidi, kteří pro mne znamenali mnoho. Svým až otcovským přístupem mne naplňovali pocitem hrdosti a radosti pod nimi pracovat. Byli to mí přátelé a já ybch za ně dal ruku do ohně... zklamali. To se stává... Někdy je těžké podržet druhého, když vám samotným teče do bot i když... Stalo se, stalo... Moudří lidé odpouštějí, moudřejší nezapomínají... Ale dnes?
Představte si někoho, kdo pro vás znamená moc. Člověka, k němuž máte důvěru. Je pro vás jako pomyslný prám, stéblo, kterého se chytáte v bouři zmatků každodenního života... dýchali byste za něj, protože si myslíte, že on by totéž udělal pro vás...
A pak se všechny romanticky slastné iluze o přátelství rozplynou a vám je do pláče. Je mi z toho smutno. Celým pokojem hřmí Wanastowi vjecy a já hledám v paměti, kde se stala chyba... Hledám, ač vím, že ji nenajdu, protože je ukrytá někde daleko za horizontem našich vzpomínek...
Dávejte si pozor na přátele. Někteří umí zranit tam, kde byste to od nich nečekali... Odpouštím Ti, M., ale nezapomenu... Nikdy nezapomenu...
*smrk* že bych byla mimo? Delší dobu mimo? Jak to tak vypadá fyzicky i psychicky...BTW: CO SE XAKRU STALO, MILÁÁÁÁŠššKU?
totální_mrzout
29. 05. 2003cekanka_ucekana
27. 05. 2003
Dám si pozor na přátele .... i když hlavně proto, abych o ně nepřišel. ....... .. ....... Třëba Mathew , můj taky nejlepší ..., ale teď už k věci
.... když napíšeš něco takhle neprůrazně ... tak spí, než by si většina vzala kus tvé depky ..... raději se ti každej vysměje
.... nevěš hlavu .... najde se minimálně jeden člověk, kterej tě bude litovat...... oni už jsou prostě takoví
A nezeptám se co ti uďělal .... protože to určitě v globálu nic moc zas tak hrozného nebylo ....
.-....... nevěš hlavu , když tak mu jednu vraž a on se spraví....
nebo navštěv Ly...... ta už tě z toho dostane :) hahahaha
myslím, že přátelé zraňují pouze tam, kde bychom to nečekali...
stane se to snad každému
(možná bys to mohl přesunout do Indispozic)
myslím, že přátelé zraňují pouze tam, kde bychom to nečekali...
stane se to snad každému
(možná bys to mohl přesunout do Indispozic)