edivý záchvěv mlhovin

 

 

Šedivý záchvěv mlhovin

 

 

K horám se tiskne mlhovina

 a k ránu shoří na popel.

 Je to jak z veršů Jesenina,

 když mlha stéká do stébel.

 

 

 Krabičky domků v údolí,

 přímo jak z dílny od řezbáře.

 Žlutě to jiskří do polí,

 rozlité nebe z kalamáře.

 

 

 Krvavé stopy v klínu hor,

 požáry mraků v temné dálce.

 Šedivé chvění jako vzor

 utkané právě z dílny tkalce.

 

 

 Teď kdosi obzor rozpáral

 a zahodil ho do kvítí.

 Hnedka se tváří jako král,

 bláhově chtěl by zachytit

 

 

proměnu barev akvarelem,

 ulovit klamné představy

 zlomeným štětcem nebo perem.

 Slunce se opře o hlavy

 

 

 domnělé faty-morgány.

 Život se světlem vyhojí,

 louky jsou žlutí vystlány

a mlha padá v souboji.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---