Zhmotnění strachu (část III.)

Na obloze se rozsvítil úplněk, který jemně ozářil noční krajinu.

I přes téměř neproniknutelnou tmu Katy uviděla obrysy Jackovy chaty. Zvykla si už na noční vlnění měsíce. Chata nebyla příliš velká. Kuchyňka a pracovní stůl společně s lehátkem zaplňovaly největší místnost. Za chatou vybudoval Jack WC a sprchu. Zvláště ve sprše bývala Katy hodně často. Okno bylo otevřené dokořán. Kam mohl Jack odejít? Večer už v lese netrávil moc času a většinou už zůstával v chatě a maloval. Starší hodiny na zdi cvakaly hodně depresivně. Jako kdyby se zašlá rez odlupovala od ručiček každým posunutím. Katy najednou uviděla ve dveřích rysy nějaké postavy. Postava ale nevypadala příliš věrohodně. Jako kdyby se před Katy postavil velký stín. Jen malou chvíli hleděla téměř skrze tu postavu.

Jenomže po chvilce stín z postavy zmizel. A objevila se tvář Michaela Blackmana.

„Miku co ty tady sakra děláš? Kde je Jack?“

„Ahoj Katherine. Nevím kde je. Přišel jsem asi před půl hodinou a Jack tu nebyl. Myslel jsem, že ti šel třeba naproti“

Michael rozžehnul světlo a pokojem se prohnal tmavý paprsek osvětlení. Katy Michaela neviděl alespoň rok. Jack se s ním setkával prakticky bez ní. Neměla jej příliš ráda a raději bývala s Jackem sama. Za tu dobu se moc nezměnil.Střední výška, střední postava. I přesto v něm postřehla nebývalou jiskru. Vypadal hodně tajemně. Jeho černé oči na ni hleděly nebývale klidně.

„Chtěl jsem Jackovi ukázat tyhle knihy. Hledal jsem ho venku, ale tam také nebyl. Počkáme, možná se vrátí.“

„Možná se vrátí.“Ta slova zněla jakoby to měla být poslední naděje. Michael to řekl stejně tak prostě jako „Je mrtvý,“. Všechny sny a radosti teď byly pryč. Katy bylo jasné, že Jack by jí alespoň zanechal vzkaz, kdyby se vrátil. Je pryč, o tom už není pochyb.

Kate zpozorovala, jak se na ni Michael upřeně dívá. Beze slova, jako kdyby jí chtěl znásilnit. Kate zbledla. Místností se protáhnul silný dech větru, venku se rozpršelo.

„Myslím, že bychom se měli podívat po okolí Katherine. Co když se někde poranil a nemůže se hnout. Možná jej kouslo nějaké zvíře, raději vezmu sekeru.“

Kate již bylo úplně jasné, co chce Michael udělat. Neváhala a rozběhla se ke dveřím. Michael byl však rychlejší. Chytil Katy pevně za ruku a přitáhl ji celou k sobě. Katy vykřikla bolestí. Nyní hleděla přímo do očí Michaela. Ty však nebyly temně hnědé, nyní zrudly rubínovým odstínem.

„Už je pozdě Katherine. Nedokážeš těmto silám vzdorovat. Nadešla chvíle smrti.“

Katy už neváhala ani chvíli. Aby se mohl vyprostit ze silného sevření, potřebovala se více uvolnit. Vší silou vrazila kolenem do Michaelova břicha a trhla oběma pažemi. Podařilo se jí vytrhnout z Michaelova sevření, který se nyní opíral o stůl a pomalu se zvedal. Katy vyběhla ven. Začala rychle sbíhat schůdky, ale v tu ránu se zastavila.

Před ní se rozprostírala hřbitovní mlha, kterou do té doby viděla jen v televizi. Kapky deště ustaly a měsíc zářivě svítil mezi korunami stromů. Tajemná nádhera, kterou si však mohla vychutnat jen několik vteřin. Za jejími zády se rozletěly dveře. V pozadí letícího dřeva stál Michael s sekerou. S ladností řezníka vyloupnul zaseknuté dřevo v sekeře a vrhl se na Katy. Ten výraz v jeho obličeji by nenapodobil i ten nejděsivější šílenec, kterého viděla v televizi. Povolaný Michael, věrný přítel Jacka nyní chtěl rozsekat Katy namaděru krásnou sekerou, kterou si Jack vždy vychvaloval.

Katy nezbýval téměř žádný čas….mohla jen tupě zírat jak monstrum zaboří svůj zkázonosný nástroj do její lebky a nebo se pokusí o skoro nemožný útěk….