Dopis

Seděl zabořen v koženém křesle naproti baru. Popíjel whisky a pozoroval dění kolem. Myšlenkami bloudil kdesi ve skalách a pohled na ženy u baru byl jen chabou náhražkou modrého nebe nad hlavou s kroužícími dravci.

Vzpomínal na nejúžasnější milování, které kdy prožil. Bylo to na sklonku léta. Večer. Dusno před bouřkou. Šli se s Lenkou, možná se tak opravdu jmenovala, projít do skal. Procházeli skalním městem, vystoupali na vyhlídku na vrcholku jedné ze skal. Krásný výhled. Bouřkové mraky jim táhly nad hlavami. Něžná slůvka. Polibky. Doteky. Pomalu se svlékali. Nahota. Touha. V dáli zahřmělo a ptáci utichli. Zvedl se vítr a sebral mu přes zábradlí přehozenou košili. Spalující vášeň. Začalo pršet. Teplý letní déšť bičoval proudy vody propletená těla a mísil se s potem...

Nikdy už ji neviděl. Byla to náhodná známost. Vztah na jednu noc. Výjimka. Od rozvodu se bránil jakémukoli vztahu, byť i na jednu noc. Nikdy svoji ženu nezradil. Byla celý jeho svět. Uvěřila pomluvě a podala žádost o rozvod. Neměl sílu se bránit, přestože byl nevinný. Ani mu k tomu nedala příležitost, asi jí za to nestál.

Zřejmě zaujal tu černovlásku u baru. Její obličej zdobily jen brýle s modrými obroučkami. Měl rád takový styl. Žádná líčidla, možná jen decentně nalíčené rty, a k tomu dobře zvolené brýle. Skvělá postava. Přesně jeho typ. Přistoupila k němu, "Ahoj. Smím se přidat? Já jsem Monika." "Nejsem dobrý společník, zvlášť když mám náladu jako teď." odpověděl, aniž by se představil. Bez náznaku čehokoli se vracela k baru. "Moniko." Otočila se. "Moc ti to sluší. Promiň." Pochopila to dobře. Nechtěl, aby se vrátila, ale měl potřebu jí to říct. Byla krásná, ale on si opravdu přál být sám. Dal si ještě jednu sklenku a šel spát.

Ráno si přivstal. Chtěl vidět východ slunce ve skalách. Měl namířeno na zříceninu. Odtud byl východ slunce nejkrásnější. Přišel brzy. Posadil se do okna, vytáhl tužku a list papíru a začal psát dopis. Chtěl napsat své bývalé ženě. Stále ji miloval a moc mu chyběla stejně jako děti. Dopsal. Východ slunce byl v plném proudu. Složil dopis do kapsy. Zapálil si cigaretu. Slunce se odpoutalo od obzoru. Začínal krásný den. Dokouřil. Vytáhl z kapsy napsaný dopis. Několikrát si ho znovu přečetl. Vzal zapalovač, zapálil dopis a hořící ho pustil po větru. Ještě jednou sáhl do kapsy. Měl v ní výsledky testu. Pozitivní! Nechal je v kapse. Postavil se. Roztáhl ruce, odrazil se a letěl...