Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJarní déšť
02. 06. 2003
0
0
919
Autor
sunbird
Když slzy nebes padají a smutek vládne dnem,
pak zlé myšlenky potají, vkrádají se sem.
Však v srdci mém je láska a v mysli štěstí jest,
krása duši laská, toť pro temnotu pěst.
A tak i když nebe pláče, mé Slunce hřeje mě,
má mysl lehce skáče, přes nástrahy vně.
Vím - vysvitne - toť jisté a zase bude hřát,
mé Slunce, krásné, čisté - my budeme se smát.
ne, tohle se mi fakt moc nelíbí
připadá mi to neobratné, láska-laská, pláče-skáče
ani myšlenkově mě to nijak neobohatilo... snad příště
Don´t_worry
04. 06. 2003
:o) Pravdu díš a nejen Tobě to příjde kostrbaté nebo krkolomné, ale kdybychom psali jen "krásné" a "dokonalé" básničky, byla by to jednak nuda a neměly by mezi nimi jiné, jak vyniknout. Kdybych se snažil vystihnout svůj duševní stav dnes, jistě bych ho tak brutálně necpal do rýmu za každou cenu, ale o tom, proč jsem musel použít rým jsme se už bavili jinde, že?! :o)